Propojujeme aktivní seniory. Přibývá nás každým dnem!

Štěstí přeje připraveným

Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR zahajují sérii článků pro SENSEN, které budeme zveřejňovat na pokračování.
Kvapné životní tempo, které charakterizuje dnešní uspěchanou dobu, zároveň předurčuje rychlý sled nejrůznějších mimořádných událostí zasahujících nepříznivě do našich životů. Ponejvíce jde o události způsobené přírodními vlivy, jako jsou povodně, otřesy nebo sesuvy půdy, vichřice, tornáda, extrémní chlad, teplo, sucho nebo rozsáhlé požáry. Stále častěji slýcháme i o událostech způsobených či ovlivněných selháním lidského faktoru (chybou člověka) nebo technologie. Máme zde na mysli požáry, havárie s únikem nebezpečné látky, ropné havárie, havárie plynovodu, vodovodu, elektrických rozvodů či radiační havárie, destrukce staveb, ale také velké dopravní nehody, teroristické činy, epidemie a jiné.
Průzkumy však ukazují, že zdaleka ne všichni bychom zareagovali v těchto náročných situacích se znalostí věci. Přiznejme si, kdo z nás si bude vědět rady co učinit po zaznění varovného signálu sirény? Ukryjeme se? A pokud ano, poběžíme na půdu nebo do sklepa? Při úniku nebezpečné látky do ovzduší začneme horečně přemýšlet o tom, kde sehnat ochrannou masku nebo zaimprovizujeme? A jak se správně zachovat při požáru? Ve výčtu podobných naléhavých otázek (a následně ve zjištění našich znalostí-neznalostí) bychom mohli pokračovat jistě drahnou dobu. Jsme si vědomi ne zcela uspokojivého stavu společenského povědomí právě v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva a nedostatečné schopnosti občana pomoci sobě či druhým v případě mimořádné události.
Proto jsme si pro vás dovolili připravit seriál článků, jejichž prostřednictvím vás seznámíme nejenom se základní problematikou ohlašování mimořádné události na tísňovou linku, varování, evakuace, improvizované ochrany a dalších oblastí, ale přiblížíme si rovněž opakovaně se vyskytující typy mimořádných událostí a možné způsoby jejich řešení (požár v domácnosti, povodně, ...).
Věříme, že tím společně učiníme krok k vybudování tzv. bezpečné společnosti, tj. společnosti informovaných a sebevzdělaných občanů, kteří nebudou v kritické chvíli reagovat v panice, ale budou schopni ochránit sebe, případně pomoci dalším osobám. Mějme na paměti, že „štěstí přeje připraveným“.

První příspěvek:


Ohlášení mimořádné události

 
Hasiči, záchranáři a policisté jsou 24 hodin denně připraveni vyjet a poskytnout pomoc v nesnázích. Každý zásah začíná a končí na operačním středisku. Pro účinnou pomoc při požárech a jiných mimořádných událostech je velmi významné včasné zavolání na tísňovou linku. Tísňové linky slouží výhradně pro příjem oznámení o mimořádné události. Operátoři těchto linek jsou speciálně připraveni zvládat přijímaní hovorů od lidí ve stresu, jsou naučeni od volajících získat maximum informací, potřebných pro vyslání adekvátní pomoci. Pokud si člověk osvojí základní pravidla této komunikace a zachová při volání „chladnou hlavu“, může tak usnadnit (a hlavně urychlit) vyslání pomoci.
 
 
Co jsou tedy důležité informace?
 
Jako první informace bude operátora zajímat, co se stalo: Např.: hoří jedno osobní auto, v okně ve druhém patře pětipatrové budovy vidím šlehat plameny
 
Dále je důležité, kde se událost stala: Např.: Tady ve Zlíně, na Přílucké ulici před domem číslo popisné 213.
Podstatné je sdělit, kde se událost fyzicky stala, nikoliv, kde se právě nacházíte (například při jízdě po dálnici může být mezi místem události a místem, odkud voláte na tísňovou linku, rozdíl i několika kilometrů). V obydlených částech kromě názvu ulice a čísla popisného i orientačního neopomíjejte uvádět i název města. Hledáním místa zásahu záchranáři ztrácí cenné vteřiny.
 
A v neposlední řadě zajímá operátora tísňové linky, kdo volá. Sdělte své jméno a vyčkejte dalších pokynů operátora. Např.: Jmenuji se Anna Nováková. Volám z mobilního telefonu číslo 603 123 456.
 
Důležitá rada na závěr. Nikdy nezavěšujte jako první!
Operátor se Vás může zeptat na upřesňující informace, např. kolik osob je postiženo mimořádnou událostí, kolik pater má budova, v níž hoří, zda je havarované vozidlo vybaveno pohonem na zkapalněné plyny (LPG/CNG), uniká-li z automobilové cisterny nějaká chemická látka, ...
 
 
Jak poznám, kde se vlastně nacházím?
 
Člověk má kolem sebe mnohem více orientačních bodů, než si vůbec myslí. Jak bylo již napsáno, co nejpřesnější lokalizování místa události má pro rychlost poskytnutí pomoci zásadní význam.
 
· Města
 
Ve městech je situace jednodušší. Každá ulice je označena cedulí se svým názvem, stejně tak je každý dům označen číslem popisným, případně také číslem orientačním. V menších obcích bývají domy označeny zpravidla pouze číslem popisným, bez názvu ulice. V některých městech (např. v Praze) existuje číselné označení sloupů veřejného osvětlení. Rovněž lze oznámit blízkost významných budov, jako jsou školy, pošty, kostely, hřbitovy, benzinové stanice, obchodní centra nebo zmínit jiné orientační body (tovární komíny, zastávky městské hromadné dopravy apod.).
 
· Silnice, dálnice
 
Na dálnici je umístěn každého půl kilometru označník, podstatné je rovněž zmínit směr jízdy (např. dálnice D1, 105,5 kilometr, směr z Prahy na Brno). Pokud budete volat z dálniční hlásky, je označena, na kterém kilometru se přesně nachází. Silnice I. třídy jsou označeny číslem (např. I/49). Na silnicích nižších tříd jsou značeny číslem podjezdy, mosty (např. 148‑005). Rovněž každý železniční přejezd má zezadu na výstražném sloupku umístěno písmeno P a za ním čtyřciferné číslo (např. P8451).
 
· Přírodní prostředí
 
V přírodním prostředí je určení přesné polohy složitější. Je možné využít turistického značení, nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. Památná místa (pomníky, kaple), vysílače, rozhledny, železniční viadukty, mosty mohou také posloužit k orientaci v neznámém terénu. Nejpřesnější určení místa ve volné přírodě je pomocí GPS souřadnic (prostřednictvím GPS navigace nebo tzv. chytrých mobilních telefonů).
 
 
Časté dohady ohledně volání na tísňové linky:
 
· Je lepší volat na národní tísňové linky než na jednotné evropské číslo tísňového volání 112?
 
Když potřebujete zásah pouze jedné konkrétní složky IZS, je vhodnější volat přímo na její národní tísňové číslo. Pokud potřebujete rychlou lékařskou pomoc, volejte 155. Budete mluvit přímo se zdravotní záchranářkou (dispečerkou), poradí Vám, jak poskytnou první pomoc. Když jste svědky protiprávního jednání, volejte 158. Budete hovořit přímo s policistou. Městská (obecní) policie má rovněž svou tísňovou linku – 156. Ovšem pozor, městská (obecní) policie není zřízena v každém městě či obci! Hasiči obsluhují linky 150 i 112.
Pokud jste ale svědky například dopravní nehody a je zřejmé, že bude potřeba pomoc všech záchranných složek (policistů, hasičů i záchranářů), nejvhodnější je volat 112. Všechny složky se o události dozví ve stejný moment.
 
· Výhody jednotného evropského čísla tísňového volání 112 oproti národním číslům tísňového volání.
 
Na tísňovou linku 112 se dovoláte i mobilním telefonem bez SIM karty. Linku 112 se podaří vytočit i tehdy, pokud má mobilní telefon uzamčenou klávesnici. Jednotné telefonní číslo 112 je určeno také pro cizince, protože operátoři jsou schopní přijmout hovor v několika světových jazycích. Na linku 112 se z mobilního telefonu dovoláte také v případě, že nemá váš operátor v místě volání signál či nefunguje jeho síť. Volání na linku 112 má i prioritu před ostatními, pokud je síť přetížena. Nezanedbatelné je rovněž to, že linka 112 funguje v celé Evropské unii, není třeba tím pádem si při cestování zjišťovat místní čísla tísňových linek.
Při volání z mobilního telefonu vidí operátor přibližnou polohu volajícího.
 
· Volání na linku 112 je zcela anonymní.
 
Není tomu tak. Veškeré hovory jsou monitorovány, nahrávány a operátor vždy spatří telefonní číslo volajícího, případně výrobní číslo (tzv. IMEI kód) mobilního telefonu. Pokud je hovor uskutečněn z pevné linky, je známa i přesná adresa volajícího.
 
· Zlomyslná volání
 
Tísňové linky jsou bohužel častým terčem zlomyslných volání. Lidé si neuvědomují, že blokováním těchto linek se nemusí včas dostat pomoci k někomu, kdo ji bude skutečně potřebovat. Vědomé zneužití tísňové linky je navíc možné postihnout podle zákona finanční sankcí, vymáháním škody od volajícího (cena za zbytečné vyjetí záchranářských vozidel na místo domnělé události), případně i zablokováním jeho telefonního čísla.
 
Literatura:
 Mgr. Jaroslav Lepeška: Víš, odkud voláš na tísňovou linku 112? MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Kloknerova 26, Praha 414, 2008, ISBN: 978-80-86640-98-3
[www.hzscr.cz/soubor/vis-odkus-volas-publikace-pdf.aspx‎]
[http://www.hzscr.cz/clanek/tisnova-volani-v-ceske-republice.aspx]
Ing. Robert Pekaj, mjr. Ing. Josef Bambuch a kolektiv, Hejtmanství pro bezpečí občanů, Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, 2008
[http://www.hzs-zlkraje.cz/aktuality8/0809/bezpeci08.pdf]
 

 

Komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář


Vkládat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se můžete zde.

Partneři senzačních seniorů

Hlavní partner projektu

Sponzoři a partneři projektu

  • Corega
  • Voltaren
  • Svaz měst a obcí České republiky
  • Expobank
  • Pioneer Investments
  • Microsoft ČR
  • Sprinx Systems, a.s.
  • Ministerstvo kultury
  • Dr. Max
  • Národní muzeum
  • Globus
  • Mladá fronta
  • Česká filharmonie
  • Bluetools
  • Vecom
  • Newton Technologies
  • Vojenský historický ústav
  • Lumius
  • Sanofi
  • knihy dobrovsky
  • Pekařství Moravec
  • babičkářství

Mediální partneři