ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Extrémní klimatické jevy

Extrémní klimatické jevy - tedy extrémní počasí - lze popsat jako okamžiky, kdy panuje počasí vyskytující se jen velmi zřídka, které se výrazně liší od běžného normálu. Mezi takové mimořádné jevy patří například bouřky, silný vítr, vichřice až orkány, krupobití nebo sněhové vánice. Jsou to jevy převážně poměrně dramatické, nápadné a nebezpečné. Patří k nim ale i nebývale vysoké teploty, které se vymykají normálu daného klimatického pásma, stejně jako na druhé straně teploty hluboko pod bodem mrazu.
Na všechny uvedené případy bychom měli být připraveni. Dobře připravený člověk je schopen reálně posoudit vzniklou nepříznivou situaci a dokáže pomoci nejen sám sobě, nýbrž i svým blízkým nebo sousedům.

Jak se dozvíme o hrozícím nebezpečí?

V České republice je už několik let úspěšně využíván takzvaný systém integrované výstražné služby (dále jen „SIVS“), který v současné době dokáže s dostatečným předstihem upozornit na nebezpečné meteorologické a hydrologické prvky a jevy. 
Český hydrometeorologický ústav pak v případě nebezpečí vydává výstražnou informaci SIVS. Součástí této informace je popis nebezpečného jevu, místa a doby, po kterou platí tato výstražná informace. Ke každému jevu se na základě míry jeho intenzity přiřazuje určitý stupeň nebezpečí (žádný, nízký, vysoký, extrémní). Do úvahy se přitom bere i úroveň pozornosti, kterou je třeba předpovídané situaci věnovat, možné škody, rozsah postiženého území, případně i ohrožení životů.

Výstražné informace na stránkách ČHMÚ lze nalézt zde:
http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html

Informování obyvatelstva se nejčastěji a nejúčinněji provádí prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků - předpovědních relací. Například jednotlivé obce (obce s rozšířenou působností) ve středních Čechách dostávají tyto výstrahy formou e-mailu nebo SMS od Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje. Některé obce využívají systému informování občanů o hrozícím nebezpečí pomocí bezplatných SMS zpráv.

Nejčastější nebezpečné jevy u nás

1_Prichod_boure.jpgBouře
Je jedním z nejdrsnějších projevů počasí v našem mírném pásu. Je to soubor elektrických, optických a akustických jevů. Každá bouře sebou může nést doprovodné projevy - prudký až nárazový vítr, tornádo, blesky, hromy a srážky ve formě 
přívalových dešťů nebo i krupobití. Tyto projevy se většinou vyskytují kombinovaně a je třeba v dané situaci vyhodnotit, který z těchto činitelů pro nás představuje největší nebezpečí, a podle toho se správně 
zachovat.
 
               
Obrázek č. 1 – Příchod bouře



Vítr a vichřice
Patří k prvním doprovodným jevům při vzniku bouřkového mraku. Jde o horizontální proudění, které je vyvoláno rozdíly tlaku vzduchu v atmosféře. Čím jsou rozdíly větší, tím je proudění rychlejší. Síla (rychlost) větru se určuje buď číselným vyjádřením 2_Spadly_strom.jpg(metry za sekundu, kilometry za hodinu) nebo slovně pomocí Beaufortovy stupnice, která byla vytvořena počátkem 19. století kontradmirálem Francisem Beaufortem. Má dvanáct stupňů a slouží k odhadu rychlosti větru podle snadno pozorovatelných projevů, ať už na moři nebo na souši. Nebezpečí začíná hrozit od osmého stupně, který označuje bouřlivý vítr. Chůze proti němu je už prakticky nemožná, může lámat větve, vyvracet stromy, ničit stavby a působit škody na elektrickém vedení.

Očekáváme-li příchod silného větru nebo vichřice, sledujeme aktuální zprávy v rozhlase nebo televizi. Omezíme pohyb mimo obydlí. Uklidíme nebo upevníme volně stojící předměty na zahradě a kolem domu, dobře uzavřeme okna a dveře. Pokud nás vichřice zastihne mimo domov, nezdržujeme se v blízkosti velkých stromů (hrozí poranění z utržených větví), dáváme pozor na možnost pádu elektrického vedení nebo i přímo spadlého kabelového vedení). Za jízdy automobilem snížíme přiměřeně rychlost.
  
Obrázek č. 2 – Spadlý strom v důsledku silného větru  

Elektrické výboje - blesky, hromy
Další dva jevy, které jednoznačně charakterizují bouřku, jsou blesky a hromy. Blesk je silný elektrostatický výboj o teplotě až 30 000 stupňů Celsia soustředěný do velice krátkého času. Energie uvolněná při úderu blesku je obrovská a dosahuje i několika stovek kilowatthodin. Výboj prochází vzduchem a rozechvívá jej, což se projevuje jako takzvané hřmění. Vzhledem k výrazně odlišné rychlosti světla a zvuku lze celkem snadno spočítat, jak je bouřka daleko a  zda se přibližuje nebo odchází. Zhruba tři sekundy mezi zábleskem a zahřměním odpovídají vzdálenosti jednoho kilometru. Blesk zasáhne nejčastěji nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v okolí. Snažme se proto vyvarovat situace, při které bychom mohli splňovat tyto předpoklady.
Pokud nás silná bouřka zastihne doma, zdržujeme se uprostřed místnosti, dále od kamen, vodovodního kovového potrubí a také elektrických spotřebičů. K jejich ochraně před poškozením je vhodné je odpojit od elektrické sítě vytažením koncového konektoru.
3_Bourka_s_bleskem.jpg
Pokud nás intenzivní bouřka zastihne mimo domov, snažíme se vyhledat spolehlivý úkryt (vyhýbáme se však osaměle stojícímu stromu, mělkým jeskyním, skalním převisům, blízkosti vodních ploch, vyvýšeným místům). Zcela nevhodným úkrytem jsou malá stavení bez hromosvodu nebo velká stavení s porušenou statikou. Za jízdy automobilem snížíme přiměřeně rychlost. Auto nám poskytne dostatečnou ochranu před bleskem za předpokladu, že necháme uzavřené dveře a okna.
První pomoc při úrazu bleskem je obdobná jako při jiných úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Často je nezbytné použít umělé dýchání nebo alespoň nepřímou srdeční masáž a zavést protišoková opatření. Úraz elektrickým proudem či bleskem způsobí v organismu řadu změn, které se nemusí projevit při prvním kontaktu s postiženým. I když je pacient při vědomí a na první pohled v pořádku, může být nadále ohrožen selháním základních životních funkcí, a to i v delším časovém odstupu. Z tohoto důvodu je nutno postiženého sledovat a dopravit jej vždy neprodleně k odbornému vyšetření.

Obrázek č. 3 – Aktivní bouřka s bleskem 

Přívalový déšť
Je to déšť s obrovským množstvím srážek, které spadnou za krátkou dobu. Jsou hlavní příčinou přívalové povodně, která je nebezpečná právě svou rychlostí a prudkostí. Největší nebezpečí představuje v horách nebo ve svažitém terénu, kde může v 4_Zatopena_oblast.jpgdůsledku rychlého podmáčení docházet navíc k sesuvům půdy. V současné době i přes kvalitní předpovědní systém počasí nelze přesně určit, kde se takové nebezpečné bouřkové lijáky mohou vyskytnout. Je důležité pozorně sledovat své okolí a být připraven na možnost povodně. 

Obrázek č. 4 – Zatopená chatová oblast  



Krupobití
V našich klimatických podmínkách je přibližně každá desátá bouřka doprovázena padáním krup neboli krupobitím. Jde o ledové nebo sněhové hrudky o velikosti v řádu milimetrů ale i centimetrů. Způsobují škody na majetku i zemědělské úrodě, v horším případě mohou ohrožovat zdraví osob a zvířat.
Vhodnou ochranou majetku (např. automobilu a zejména střešních oken) je jeho překrytí dekami nebo plachtami. Obecně něčím, co ztlumí nárazy krup.

Tornádo
Tornádo je silně rotující vír, který má nejčastěji podobu nálevky a jedním koncem se dotýká země. Oproti hurikánu (mohutná bouře) má výrazně silnější intenzitu a dokáže způsobit značné lokální škody. I v České republice se ojediněle setkáváme s tornády, nicméně nejznámější oblastí výskytu je americký středozápad a jih. 
Na první pohled je tornádo velmi atraktivní podívaná, ale přesto nikdy neopouštíme domov. Nejvhodnější úkryty najdeme ve sklepních a přízemních podlažích nebo ve středu budov, kde nejsou velká okna (bytová jádra). Automobil, ani robustní konstrukce, neposkytuje před tornádem dostatečnou ochranu. Pokud nemáte šanci tornádu „ujet“, raději vozidlo opusťte a vyhledejte jiný vhodnější úkryt. Není-li tato možnost, v autě připevněte nebo odstraňte volné předměty a řádně se připoutejte. Rozhodně se neukrývejte v lese.

Sněhová kalamita a silné mrazy
V důsledku dlouhodobého intenzivního sněžení a silných mrazů může docházet ke kalamitám, převážně v souvislosti s námrazou, mrznoucím deštěm, ledovkou a náledím. Mezi nejčastější problémy patří neprůjezdnost nebo namrzání komunikací a kolejí, které mohou i na několik dní ochromit velké oblasti. Dochází k přerušení dopravní obslužnosti území a následně k ohrožení zásobování, dopravy do zaměstnání a škol. Současně vznikají problémy s rozvody tepla, vody, plynu i elektrické energie. Zároveň hrozí i nebezpečí úmrtí v důsledku podchlazení.
Při hrozbě sněhové kalamity je dobré se předzásobit trvanlivými potravinami a vodou. I uvnitř obydlí se dostatečně teple oblečeme.

Extrémní horko a období sucha
Naprostým protipólem sněhu a mrazu je horko a sucho, ale následky těchto dvou klimatických jevů jsou si velmi podobné. Vedra jsou způsobena prouděním horkého vzduchu, sucha nedostatkem srážkové nebo podzemní vody. Extrémní horka stejně jako teplotní výkyvy přinášejí vysoké riziko požárů, zemědělské ztráty a mohou být nebezpečné i pro organismus. Současně může docházet k druhotným problémům v dopravě, tzn. ke zvýšenému počtu nehod a vykolejování vlaků.
Vytvoříme si dostatečné zásoby tekutin (balené vody). Dodržujeme pitný režim – pravidelně pijeme, přestože nemáme subjektivní pocit žízně.

Pro zopakování základní obecné zásady ochrany před extrémními klimatickými jevy
Nespoléhat se úplně na to, že vám někdo předá informaci o hrozícím nebezpečí, ale aktivně sledovat předpovědi počasí v televizi, v rozhlase, v tisku či na internetu, pokud máte k němu přístup.

Ať je vedro nebo zuří vánice, úplně nejjednodušší rada zní: zůstat doma a nikam nevycházet!

Doma je vhodné uzavřít okna a dveře, zkontrolovat a upevnit volně ložené předměty (truhlíky na oknech, zahradní nábytek), zabezpečit domácí zvířata a postarat se o ukrytí dopravních prostředků. V případě bouřky odpojit všechny elektrické spotřebiče ze sítě, včetně antén, a připravit se na možný výpadek elektrického proudu. 
Pokud nás nepříznivé počasí zastihne venku, snažíme se co nejdříve najít úkryt v nejbližší budově. Ve většině případů platí nezdržovat se na vyvýšených místech, v otevřené krajině, v blízkosti vodních toků a v lesích. 
Jako přechodný úkryt může posloužit uzavřený automobil, který je vhodnou ochranou i před bleskem. Situaci je ovšem potřeba dobře vyhodnotit, protože se na druhou stranu může stát i nebezpečnou pastí, pokud například hrozí pád ulámaných velkých větví nebo celého stromu, případně rozbití oken při silném krupobití.
Nedílnou součástí ochrany zdraví i majetku je sjednané odpovídající pojištění. Lidé často ani nevědí, proti jakým rizikům mají pojistku sjednanou. Jsou pak překvapeni, když jim pojišťovna škody nenahradí. Důležité je každou škodní událost pro pojišťovnu ihned zdokumentovat, nejlépe vyfotit nebo natočit mobilním telefonem.

V případě reálného ohrožení zdraví nebo majetku jsou k dispozici tísňová čísla, na která je možné volat zdarma z mobilních telefonů i pevné sítě.
112 - jednotné evropské číslo tísňového volání
150 - Hasičský záchranný sbor ČR
155 - Zdravotnická záchranná služba
158 - Policie ČR

Kristina Jakubcová,
Klub seniorů- Pomoc bližnímu, o.s.,
13.10.2014