Historie Městské organizace Svazu důchodců České Budějovice VIII.

Naše organizace na své výroční členské schůzi 26. 3. 2014 řádně zvolila své tři zástupce do krajské rady (viz předchozí díl Historie), ale ostatní jihočeské organizace to neudělaly.  Prý v krajské radě pracovat nebudou. Zdůvodnění v podstatě žádné. Kolem celé záležitosti panuje takové podivné bezvětří. Mlčí krajská rady SD, mlčí i organizace, mlčí i ústřední rada. Tímto nekonáním krajské konference jihočeská krajská rada  SD zanikla. Její tříleté funkční období skončilo a nová není.
To má další souvislosti. Když krajská rada Svazu důchodců zanikla, tak ani její zástupci v Jihočeské radě seniorů, pánové Minařík a Dolejš, v ní nemají co dělat. Zastupují neexistující orgán. Samozřejmě nepředpokládám, že by pan Minařík, který je předsedou jihočeské rady seniorů, na svou funkci rezignoval. Nevěřím ani, že Jihočeskou radu seniorů o tomto vývoji oficiálně informoval. Na to si tuto funkci příliš hýčká. Přiznám se, že tento katastrofický vývoj překonal i moje očekávání. Čekal jsem tahanice kolem osoby pana Minaříka, ale že krachne celá jihočeská krajská rada Svazu důchodců je i pro mě překvapením.
Nicméně tento vývoj se dal přece jen trochu předpokládat. Všichni členové krajské rady s výjimkou našeho zástupce pana Škody lezli panu Minaříkovi do zadku. I když nebyl předsedou krajské rady, ostatní členové hlasovali tak jak hlasoval on, o jeho vyjádření se už nehlasovalo, ale bralo se jako hotová věc. No a pan Minařík zase lezl do zadku panu Pospíšilovi, předsedovi Ústřední rady SD a panu Pernesovi, předsedovi Rady seniorů ČR a tak byli všechny články tohoto řetězu spokojeny. Až na České Budějovice. Profesní minulost pana Minaříka je přísně střeženým tajemstvím. Ostatně nejen pana Minaříka.  Ale jeho chování ukazuje na vedoucího nějakého útvaru. Mám to dobrý u nadřízeného a na podřízené kašlu. To je ovšem přístup, který nezapadá do relativně demokratického rámce spolku. A teď by najednou ostatní členové krajské rady měli přijít o tento spolehlivý kompas své činnosti. To se raději své funkce zřeknou.
Teď vzniká otázka, co bude dál. Ústřední rada už se dala slyšet, že krajská rada ustavena být musí. A že si zástupce jednotlivých organizací bude zvát k jednání, aby bylo nalezeno východisko. Jak chce ústřední rada vyklidit ten svinčík, na kterém se z velké části sama podílela, to jsem opravdu zvědav. Naše organizace ústřední radu několikrát upozornila na nepřijatelné jednání pana Minaříka, ale ústřední rada raději dělala mrtvého brouka, než by situaci řešila. Ono je také těžké zřící se služeb takového vstřícného řiťolezce, jako je pan Minařík. Když to řeknu slušně, “nestandartní“ chování Minaříkovy kliky hluboce poznamenalo vztahy mezi jihočeskými organizacemi. Za této situace musím ocenit předvídavé jednání naší organizace, která do nové krajské rady delegovala zástupce nezatížené vzájemnými animozitami z předešlého období. Noví lidé, to by mohl být klíč k řešení stávajících problémů. Ale kde je vzít? Už v jednom v předchozích článků jsem konstatoval: nejsou lidi.  Hodně úspěchů, ústřední rado.

Ing. Jiří Polánský
Městská organizace Svazu důchodců České Budějovice