Nejrozšířenější nápoj světa

Málokdo z nás si dovede představit ráno bez kávy… Úžasně voní, chutná a organismus nabudí k aktivitě. Názory na účinky kávy na lidský organizmus se ale již po staletí různí jak u veřejnosti, tak i u odborníků. Neustále se opakují otázky, zda káva prospívá anebo škodí.
 
Vědci ze špičkových výzkumných pracovišť na celém světě se touto otázkou zabývají v mnoha studiích, které jsou pak předkládány konzumentům kávy. Doporučení bývají kladná i záporná a člověk se většinou přikloní k tvrzení, které více podporuje.
Káva obsahuje množství „bioaktivních“ molekul, jako vitamíny, alkaloidy, minerály a antioxidační látky. Nejvýznamnější složkou kávy je kofein. Jeho množství je závislé na odrůdě kávovníku, způsobu pražení a postupu, kterým byl šálek s kávou připraven. Kofein má stimulační účinky na krevní oběhový systém (zlepšuje schopnost soustředit se a odbourává pocit únavy). Část kofeinu se v lidském těle dostává i do mozku, kde působí svým stimulačním účinkem a navazuje pocit dobré nálady.
Káva také zvětšuje podíl žaludečních šťáv a usnadňuje nám tak trávení zkonzumovaných potravin. Z těla je kofein obvykle vyloučen po šesti hodinách. Pravděpodobně největším tajemstvím kávy je, že má čtyřikrát vyšší obsah antioxidantů než největší „antioxidant“ poslední doby – zelený čaj. Zelená kávová zrna obsahují kolem 1000 antioxidantů a jejich následné pražení dokonce účinky antioxidantů ještě zvyšuje a navíc vytváří další zdraví prospěšné složky typické pouze pro kávu. Obsah antioxidantů není zničen ani při procesu odstraňování kofeinu.
Zdravotní účinky antioxidantů spočívají hlavně v tom, že tyto složky neutralizují bloudící molekuly známé jako volné radikály, které útočí na buňky našeho těla a ničí DNA. Tento proces pak vede k předčasnému stárnutí, kardiovaskulárním nemocem, degenerativním poruchám mozku, rakovině, šedému zákalu, úpadku imunitního a nervového systému a dalším zdravotním potížím. Obsažené látky v pražených kávových zrnech mají také schopnost ničit v ústní dutině bakterie, které se podílejí na vzniku zubního kazu.
Tým vědců z univerzity v Illinois provedl výzkum, který dokázal, že kofein dokáže blokovat bolest ve svalech. Pití kávy pomáhá proti bolestem, které vznikají ve svalech po delším cvičení. Výzkum se uskutečnil na ženách, které si po dni stráveném v tělocvičně vzaly kofein, a pak dále cvičily. Výsledky ukázaly, že u žen se při maximálním výkonu svalová bolest snížila o 48 procent.
Vědci z Harvardské University provedli rozsáhlý výzkum, jehož se účastnilo 126 000 osob ve věku nad 18 let. Výsledky prokázaly, že jedinci, konzumující denně tři a více šálků kávy, vykázali v porovnání s osobami, které kávu nepijí, podstatně nižší výskyt diabetu typu 2. Pití šesti a více šálků kávy denně snížilo riziko diabetu o 54% u žen a o 30% u mužů. Tyto výsledky jsou pozoruhodné v době, kdy počet případů diabetu prudce narůstá a diabetes tak představuje jedno z největších zdravotních rizik třetího tisíciletí.
Jiný zajímavý výzkum ohledně působení kávy na člověka byl prováděn švédskými a finskými vědci, kteří se zaměřili na zkoumání spojitosti mezi konzumací kávy a rozvojem Alzheimerovy choroby. Jejich rozsáhlý výzkum sledoval dobrovolníky středního věku a jejich zvyklosti s pitím kávy. Po 21 letech byli tito lidé vyhledáni znovu a vědci zjistili, že i zde se káva výrazně zasloužila o prevenci choroby. Prokázali totiž, že ti, kteří vypili 3-6 šálků kávy denně, trpěli Alzheimerovou chorobou o 65 % méně než osoby, které ji pily málo nebo vůbec.
Pití kávy se obecně nedoporučuje dětem. Některé výzkumy však prokázaly pozitivní vliv mírné konzumace kávy na vývoj a duševní výkonnost dětí. Jeden výzkum prokázal například snížený výskyt depresí u dětí, které pily denně kávu s mlékem. Protože jsou ale děti většinou velmi aktivní až hyperaktivní, nedomnívám se, že je pro ně káva nezbytným nápojem a držela bych se v tomto směru dosavadními zvyklostmi, tj. dětem kávu nepodávat.[1]
Kávu si lze vychutnat mnoha způsoby. Každý si svůj oblíbený nápoj může připravit přesně podle své chuti anebo si ho dát v příjemném prostředí kavárny.

Mezi nejoblíbenější patří:

• turecká káva -"káva s lógrem". Správná turecká káva se připravuje v malé džezvě, plechové konvičce s dlouhým ouškem. Do džezvy dáme dvě lžičky hodně najemno namleté kávy a zalijeme studenou vodou. Nádobu zahříváme, až kávová směs přeteče skoro přes okraj. Na chvilku odstavíme a tento proces opakujeme třikrát.
• arabika - arabský kávovník Coffea Arabica, vyznačuje se nízkým obsahem kofeinu, jemnou chutí, jenž se může mírně odlišovat podle různých pěstitelských oblastí (vliv půdy, klimatu aj.)
• cappuccino – mléčná kávová specialita charakteristická na povrchu zpěněným mlékem ve tvaru připomínajícím kápi mnichů (kapucínů), obsahuje espresso, které se umístí mezi ohřáté mléko a mléčnou pěnu, všechny tři složky jsou ve stejném objemovém poměru výchozí suroviny
• crema – hustá několik milimetrů silná pěna na povrchu espressa
• espresso – šálek s 30 ml kávového nápoje, který vznikl ze 7 g jemně mleté kávy, přes kterou protékala horká voda teploty okolo 90°C po dobu 25 vteřin pod tlakem 9 barů
• lattè - mléčná kávová specialita připravená z horkého mléka a espressa
• lattè macchiato - mléčná kávová specialita připravená z horkého mléka, espressa a mléčné pěny, „skvrnité mléko“ na rozdíl od cappuccina obsahuje více mléka a pro zdůraznění efektu vrstev se podává ve sklenicích  [2]

Ačkoliv se většina kávy pěstuje v zemích Třetího světa, nejvíc se pije v Evropě a ve Spojených státech. Na Starém kontinentu je káva nejoblíbenější v severských zemích. Na prvním místě je Finsko, kde připadá na jednoho člověka 13 kg kávy za rok, následuje Švédsko (11,2 kg) a Norsko (9 kg), pak Dánsko, pak teprve Rakousko, Nizozemsko, Švýcarsko a Německo. [3]

Kávu však lze využít i zcela netradičně. Během zimního období mnoho lidí trpí vysycháním pokožky. Ale jen pár lidí ví, že čerstvá kávová sedlina (tzv. lógr) vám může efektivně pomoci. Pro jemnější kůži na vašem obličeji  vám mohu doporučit směs kávové sedliny s olivovým olejem. V misce si smíchejte kávovou sedlinu s olivovým olejem a s trochou medu. Směs rozetřete na váš obličej, jemně vmasírujte a opláchněte. Tímto si pročistíte póry ve vaší pokožce.
Kdo by nechtěl lesklé, zdravě vypadající vlasy“? Udělejte si dvojitou kávu bez cukru a bez lógru (překapanou nebo rozpustnou..), vychlaďte a přelijte si odvarem suché, čisté vlasy. Nechte působit aspoň 20 minut, opláchněte vodou. Lépe ocení tmavovlásky, platinové blondýnky by mohly ztratit něco platiny.
Kávová zrna se používají i jako dekorační položka. Například je dejte do malé skleničky a do zrnek posaďte čajovou svíčku. Když ji zapálíte, rozvoní kávu. Zrnky taky můžete naplnit průhlednou vázu, přilepit je tavnou pistolí ledaskde. Káva může fungovat také jako účinné hnojivo na kytky. Obsahuje totiž  fosfor, potaš, magnesium a měď. Rozkládáním se uvolňuje do země dusík, který rostliny milují. Takže lógr s klidem vylévejte do kompostu, jenom ho předtím nechte zchladnout na rozumnou teplotu, ať si v kompostu nezničíte bakterie.
Chceme-li kávu a její účinky krátce shrnout, je jasné, že s kávou je to jako s řadou dalších potravin a nápojů – dobrého pomálu.

[1] http://www.magazinzdravi.cz/kava-a-kofein
[2]Petra Veselá : Kniha o kávě, nakladatelství Smart Press, rok vydání  2010, počet stran  248,
                             ISBN: 978-80-87049-34-1

[3]Jozef Augustín: Povídání o kávě, nakladatelství Fontána, rok vydání 2000, počet stran 354,
                                ISBN: 80-7336-040-3