Třeskněte číší !!!!
PROSINEC
Jaroslav Seifert
Jak je to dávno: bílé střechy,
pod prsty zlato na ořechy,
maminka sladké mandle krájí
a děti ani nedutají.
Tajemství patrně je tlačí,
stromek je svázán na pavlači.
Pak náhle jako o sklo mince
zazvoní zvonek. Tišší, tišší
je smutek vždycky při vzpomínce.
Čas letí prudce! Třeskni číší....
P.S. Pro její zvětšení klikněte na připojenou fotku anděla, která s básničkou úžasně rezonuje. Magie slov a magie obrazu se navzájem propojují a výsledkem je krása až spirituální! :-)) Fotka je dárkem od Terezky Hradilové, studentky a mladé autorky, která patří k přátelům Zvonkohry a zúčastnila se našeho Proudění v Beuronské kapli.