ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Senioři zaujali osmáky svými životními příběhy i zájmy

Osm měsíců po setkání očima Věry Pokorné, třídní učitelky v ZŠ na Metelkově náměstí v Teplicích.

Na začátku roku 2020 se v Teplicích uskutečnila jedna z mezigeneračních besed v rámci projektu Dopis vnoučeti. Setkání s odstupem času zhodnotila Věra Pokorná, třídní učitelka (nyní již 9.B) v ZŠ na Metelkově náměstí v Teplicích:

Besedu určitě hodnotím jako přínosnou. Nejen díky poznání seniorů z našeho města, o kterých jsem do této doby neměla tušení. Zaujaly nás jejich životní příběhy, zájmy a proč je pro ně jakékoli setkávání s mladší generací tak obohacující. Další pozitivum vidím bezpochybně v přístupu žáků ke starší generaci, ochotě povídat si o prarodičích, naslouchat naprosto cizím lidem, a přesto k nim mít respekt. Někteří ze žáků by uvítali větší prostor pro debatu v menších skupinkách, nikoliv před celou třídou, třeba i nad konkrétními fotografiemi. Limitoval nás čas a o spoustě společných fotografií jsme si nestihli popovídat.

Po setkání jsme ve třídě vymysleli projekt „Vážím si tě, babi/dědo“. Realizaci a společné sdílení nám bohužel narušilo jarní uzavření škol, takže se ke mně dostalo jen minimum projektů s fotkami, většina jen splnila slohové cvičení. Z textů ovšem vyplynulo, že i přes menší názorové neshody, si všichni svých prarodičů váží, mají k nim úctu, rádi společně tráví volné chvíle.

Občas jako výtku zmínili neustálé a nevyžádané rady, které žáci dostávají. Ale vesměs všichni druhým dechem dodávali, že to chápou, protože to s nimi prarodiče myslí dobře. Rady tipu: teple se oblékej, nechoď bosa, nepij tolik studeného, takhle by ses neměla oblékat apod. nejspíš pamatuje spousta z nás z úst vlastních prarodičů a s odstupem času je nám jasné, s jakou láskou právě tato slova babičky a dědečkové pronášeli. Někteří také uváděli, že je mrzí, že s prarodiči netráví tolik volného času. Ať už proto, že bydlí v jiném koutě republiky, nebo kvůli pracovní vytíženosti prarodičů.

Na besedě vznikl nápad zahrát si společně kuželky. Bohužel nám zatím koronakrize uspořádání překazila. Jelikož senioři patří do té „nejzranitelnější“ kategorie, vyčkávám, až se viry maličko umoudří a doufejme, že do příštího léta, kdy „mí deváťáci“ ze školy odejdou, si kuželky zahrajeme. Spousta žáků ráda chodí na výlety a rádi jíme, tak by se dal uspořádat společný piknik. Jen tomu doba momentálně maličko nepřeje. Další otázkou je volný čas dětí, dobře polovina třídy je o víkendech sportovně zaneprázdněna nebo právě odjíždí za svými prarodiči.

Foto Liliana Hofstetterová
 
 
Redakce SenSen (LN),
14.12.2020