Kurz zdravého životního stylu
Měsíc červen Zvonkohra odstartovala velmi aktivně – kurzem zdravého životního stylu, připraveným ve spolupráci Charta 77 SenSen + SANOFI + HAPPY AT WORK, kterým nás zajímavě provedla lektorka Vlaďka Vacková.
Pro osvěžení paměti malé shrnutí toho co jsme se dozvěděli:
Neexistuje univerzální recept jak být zdravý, šťastný a spokojený, avšak jsou určité obecně platné návody, které to usnadňují a fungují na každého z nás. Nazvala bych to jakýmsi „pravidlem přiměřenosti.“ Jinými slovy, člověk nemá nic přehánět. Je prý vědecky dokázáno, že cca 80% kvality našeho života ovlivňuje životní styl a jen zbývající pětina připadá na genetické predispozice. Velkou roli hraje věk, pohlaví a případné fyzické omezení. Zásadní je strava, která má být vyvážená a přizpůsobená našemu individuálnímu metabolismu. V rozumné míře si smíme v podstatě dopřát vše, ale samozřejmě pozor na příměsi a alergeny, zejména na lepek a chemii... Zkrátka, co někomu chutná a svědčí, pro jiného může být tabu. Je žádoucí, aby naše strava byla co nejpestřejší a chybět by v ní neměly ani sacharidy, tuky a minerály.... Rozhodně se ale nedoporučuje jíst ve stresu ani si jídlem léčit frustraci. Obojí vede k nežádoucím návykům a ke špatnému trávení. S jídlem jde ruku v ruce i regulace naší váhy. V této souvislosti je důležité zmínit, že proslavený BMI index, který byl dříve uznávaným indikátorem optimální hmotnosti a vycházel z váhy, výšky a pohlaví, je dnes už zastaralý a překonaný, neboť nezohledňoval všechny potřebné aspekty, především tělesnou konstituci a typ postavy. Za nejobjektivnější způsob se aktuálně považuje metoda měření podkožního tuku, a to ráno na lačno, na pravé straně těla – v oblasti břicha a nad loktem. Výsledky se ověřují podle tabulek a z toho, co jsme vysledovali při praktickém vyzkoušení, lze konstatovat, že jsou k nám daleko shovívavější než býval přísný BMI :-)))
Důležitý je také odpočinek, spánek a umění relaxace. Kdosi chytrý řekl, že "odpočívat je umění.":-)) V naší době určitě. Pozornost bychom měli věnovat obzvlášť našemu dýchání, které díky stresu často bývá povrchní, mělké, a tedy nedostatečné. Údajně je tento stav i jednou z příčin nežádoucího překyselení organismu. Nesprávné dýchání pociťujeme v oblasti klíčních kostí, sídlem dechu ovšem není ani sám o sobě pouze hrudní koš, jak by se z čistě anatomického pohledu zdálo, ale důležité je i zapojení naší bránice, potažmo tzv. břišní dýchání do hloubky, které nás nejen vydatně okysličuje a chrání před tím, abychom byli "zakyslí," ale také ulehčuje práci našim orgánům. Nácvik dýchání je ostatně součástí mnoha relaxačních technik.
Určitě bychom neměli zapomínat, že fit a v kondici nás komplexně udržují pohybové i mentální aktivity. Fyzickou aktivitou spalujeme nejen kalorie, ale i přebytečné tuky, a to v případě, že se nám lehce zvýší tepová frekvence, ale ještě se nepotíme a nerudneme. Naopak, je dokázáno, že v momentě, kdy se zpotíme, zrudneme a zadýcháme natolik, že se nám obtížně mluví, spalujeme jen a pouze cukry. Účinnější není tedy dril a námaha spojená s enormním výdejem energie, ale spíš aerobní cvičení a lehká zátěž. Při tělesných cvičeních bychom se měli vyvarovat krouživých pohybů hlavy nebo trupu, doskakovat na obě nohy, neprohýbat se, neprovádět cvičení švihem nebo hmitem, ale naopak tahem. To proto, abychom si neublížili.
Život nám ztěžují také naše špatné návyky a závislosti – „ujíždíme“ na sladkém, na kávě, na nakupování, na používání mobilu, na čokoládě, cigaretě, alkoholu – atd., atd. Závislý může být dnes člověk prakticky na čemkoli a nějakou menší či větší obsesí, tedy nutkavou myšlenkou, trpíme takřka všichni :-))) Přiznávám bez mučení, že často je pro mě jednodušším řešením návrat domů než rozpomenout se jestli jsem vypnula plyn nebo žehličku... Tyhle úsměvné záležitosti nás provázejí dost často, ale neměly by přesáhnout únosnou mez a ztrpčovat nám život. Na vině je naše nesoustředěnost, ale taky hektický svět kolem nás. Zkrátka a dobře, měli bychom se starat nejen o tělo, ale také trénovat svůj mozek a nezanášet ho zbytečně kdejakým „smetím.“ V mentální rovině naší osobnosti je také dobré osvojit si umění říkat ne, umět si požádat o pomoc, naučit se používat tzv. „memorické pomůcky,“ což jsou věty, které nám pomáhají zvládnout obtížné situace, např. „Není to tak hrozné!.“ „Jsou horší věci!“ „Když nejde o život,.....“apod. Důležité je zachovat si humor a nadhled, umět se zasmát a netrápit se zbytečně malichernostmi. Velmi prospěšná je „metoda tří vděčností.“ Kouzlo spočívá v tom, že si každý den najdeme a pojmenujeme tři pozitivní věci a vyjádříme za ně vděčnost – můžou to být jakékoli maličkosti, které nám udělaly radost. Je dobré si je i zapsat a vrátit se k nim kdykoli nás přepadne „blbá nálada.“ Není to tak obtížné, a i kdyby se nám náš vlastní život zdál jakkoli fádní a nešťastný, vždycky se najde něco co nás potěší...Svět kolem nás je totiž barevný a dává nám nekonečně mnoho podnětů k radosti, ať je to, řečeno s nadsázkou, „ženský zadek“ nebo hvězdná obloha nad naší hlavou. Stačí se jen zastavit a rozhlédnout.... Ostatně každý (a obzvlášť v klidu) prožitý den je už sám o sobě velké pozitivum, což si často nestíháme uvědomovat a ke své „obyčejné“ každodennosti býváme neprávem nespravedliví. Duševní rovnováha – to je také udržování kontaktu s ostatními lidmi, zejména s rodinou.
Paní lektorka nás naučila pár užitečných cviků, které jsme si vyzkoušeli „na vlastní kůži.“ Kdo se podívá na fotky, uvidí, že jsme při tom používali tzv. overball, neboli rehabilitační míč, který je velmi dobrou a účinnou pomůckou pro posilování svalů. Na prostranství před Seumeho kapličkou jsme si ověřili, že cvičení v parku a na čerstvém vzduchu je prima věc. Ostatně v Číně je to běžná tradiční záležitost. My jsme sice vzbudili trochu údivu u kolemjdoucích, :-)) ale inspirace pro endorfiny za to stála....
Paní lektorka byla velmi empatická, nic nám nevnucovala ani nezakazovala, trpělivě odpovídala na naše dotazy, a doporučovala anebo spíš předkládala k našemu zamyšlení argumenty, abychom pečovali o svoji tělesnou schránku i duši a zbytečně se netýrali...
Bylo to moc fajn... a panovala všeobecná shoda, že by sada těch výtečných cviků s overballem mohla být k dispozici na webovém videu, abychom měli dostatek času si je zafixovat a získali k nim přístup i ti, kteří se přednášky nemohli zúčastnit. Dobrý nápad, který by stál jistě za zrealizování.
Po absolvování přednášky jsme všichni obdrželi brožuru s praktickými návody k použití. Když jsem v ní listovala, narazila jsem v závěru na dalajlámův citát, kterým bych ráda tento článek také zakončila. Stojí totiž za to nosit ho v hlavě a neváhat použít jako první pomoc, přepadnou-li nás nějaké trable:
„Má-li problém řešení, nemá smysl si dělat starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“:-))) Mějte se moc hezky!
Autor: Dana Marková