Severní Indie s Karlem Stupkou

Během odpoledne jsme s Karlem společně procestovali severní část Indie prostřednictvím jeho diapozitivů. Byla to nesmírně zajímavá mozaika  složená z vyprávění, dojmů a obrázků.

A co nám utkvělo v paměti? Chrámy, které bylo třeba vysekat z křoví, aby se před vámi vylouply jak v pohádce o Šípkové Růžence, i s jejich zdobnými detaily, včetně pikantních výjevů inspirovaných Kámasútrou. Radostný Ganéša – bůh s hlavou slona, k níž přišel poté, co  mu jeho nazlobený  otec Šiva srazil lidskou hlavu a nahradil ji sloní. Vyprahlá polopouštní krajina, velké studny, drzé opice – zlodějky. Paláce a hrobky jako památka na místní království. Vesnice Sáňčí s budhistickými památkami. Strom baobab a jeho šiška se semínky, hliněné domky, ekologická míchačka na maltu na dobytčí pohon. Krásné dívky v sárí, džinistické  a  sikhistické chrámy, muslimské stavby,  opuštěné obchodní domy a obchodní pouštní stezky zaniklé v důsledku rozvoje lodní dopravy. Džajpúr – růžové město ze 16. a 17 století. Džódpur – modré město. Jezdí se po anglicku vlevo – platí to i pro slony! Zahrady, paláce, pevnosti, chrám krys jen pro silné nátury. Dillí obklopené pískem. Pouštní vesnice – okrová minimalistická architektura bez oken pro pastevce. Jízda na velbloudu prý nic moc, dva hrby ale lepší než jeden.

Tolik heslovitá směs různorodých střípků jako malé připomenutí Karlovy přednášky. Samozřejmě, že mu to v indickém obleku slušelo jako vždy – ostatně i pro nadcházející horké teplické léto je lehké indické plátno také praktické. Těšíme se na příští setkání, tentokrát v Jižní Americe.