Skvosty klasické hudby s Petrem Kašparem

Začali jsme tentokrát hodně pozitivně.  Narodil se človíček.  Je to Petrův vnuk, má jménu Kubík a míry 3,80 kg a 52 cm. Blahopřejeme!!!

A k této zprávě se dobře hodilo i  optimistické aktuální  „Jaro“ z Vivaldiho  Čtvera ročních  období, které nám Petr pustil hned úvodem.   I další skladby však   byly  fenomální a užili jsme si je.  A kdyby snad ty krásné  tóny přilákaly své autory a oni se na nás dívali z hudebního nebe, museli být spokojeni, že i v bláznivém jednadvacátém století plném spěchu a kybernetiky, se kdesi na Hrádku  sešla skupinka lidí jen proto, aby se na chvíli přenesla do jiné dimenze a s  radostí se nechala  unášet na křídlech jejich hudby.
Ale ono vlastně není co řešit. Skrze svoji nesmrtelnou hudbu jsou tihle velikáni s námi vlastně pořád,  takže na Hrádku nás svou návštěvou určitě to odpoledne poctili  J. S. Bach, G. F. Händel, L. Boccherini , W. A. Mozart, F. M. Bartholdy, J. Brahms, G. Bizet, E. Grieg, P. Mascadni, R. Strauss, C. Orff.    
A cože to krásného z jejich tvorby zaznělo? Majestátní  Toccata a fuga d moll, hravá barokní badinerie, radostný sbor Hallelujah, galantně koketní Menuet, jásavý Turecký pochod, jako okvětní lístky lehká Jarní píseň, temperamentní Uherský tanec č. 5, ohnivá předehra k 3. jednání Carmen, pohodová Jarní nálada, tajemno V jeskyni krále hor, tklivé Intermezzo ze Sedláka kavalíra, impozantní Tak pravil Zarathustra, mysteriózní O Fortuna ze souboru Carmina Burana.
Tentokrát to byla  emocionální nálož k níž není  co dodávat. Příště, tj.  26. 4. 2017 slibuje Petr vyprávět  příběh jazzu.

Autor: D. Marková