ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Senzační senioři potkali zvídavé juniory

V Teplicích se konala první mezigenerační beseda v rámci projektu Dopis vnoučeti.

Spolužák mi v sedmi letech dal pusu, ...proti mé vůli. Přesto jsem celou noc přemýšlela, jestli si ho musím vzít, když to s námi došlo tak daleko, vzpomíná na zážitek z dětství Helena Voctářová vedoucí klubu seniorů Zvonkohra v Teplicích. Společně s dalšími šesti vrstevníky přišla do třídy 8.B v základní škole na Metelkově náměstí, aby si popovídali s teenagery o životě a jeho zákrutách. Mezigenerační setkání proběhlo v rámci projektu Dopis vnoučeti, který organizuje SenSen (Senzační senioři) - neformální spojení aktivních lidí, kteří nechtějí jen odpočívat a přijímat cizí pomoc.

  dvteplice5.jpg

„Osmáci“ jsou zvídaví a zasypou dámy i pány v letech sérií otázek. Například jak si rozumí s počítači? Paní Čechová před monitorem moc ráda nevysedává. „Raději žiji v realitě.“ Na počítači čte jenom zprávy, sleduje videa z hor, kam už vzhledem k věku nevystoupá a na internetových mapách hledá trasy pro kroužek turistů. Snaží se, aby jí technika sloužila i když jsou chvíle, kdy to musí brát s humorem. „Jednou čtu na monitoru větu: ´Počítač je v režimu spánku´, zarazilo mě, jak může spát. Volám synovi a ten mi celý rozespalý řekl: ´Já právě taky spím.´ Společně jsme se zasmáli a problém vyřešili druhý den.“

Helena Voctářová i ostatní členové klubu Zvonkohra krotí počítače věnované SenSenem, v kurzu který vedou studenti teplického gymnázia. „Velmi oceňuji jejich trpělivost, když nám musí i několikrát vysvětlovat různé postupy,“ říká.

dvteplice6-(1).jpg

Kluky a holky z „osmičky“ taky zajímalo, jak prožívali senioři svoje dětství a co dělají nyní, když mají spoustou času? Karel Stupka 81letý účastník akce „Přeplavme svůj La Manche“ absolvoval v teplickém bazénu už 104 kilometrů. Taky dost často jezdí po světě. Navštívil Mexiko a dalších 35 zemí, nejvíce ho zaujala Asie. A k čemu dospěl? „Po zkušenostech z cest vám radím, naučte se dobře angličtinu, využijete jí kdekoliv na světě.“ On se domluví v obchodě nebo na ulici, ale stále ho mrzí, že nezvládne debatu na vyšší úrovni.

Jedna seniorka chodí s vnuky na tobogan do aquaparku, jiná šije s vnučkami karnevalové kostýmy. Další babička jezdí s vnoučaty na společnou dovolenou a pro výlety volí trasy schůdné pro všechny.


Další videovzkazy najdete zde na našem YouTube kanálu.

„Co jsem dělala jako malá? Po škole letěla taška do kouta a už jsme běželi prozkoumávat starou opuštěnou cihelnu, často jsme taky stavěli domečky Na Skalce. Víte, kde to je?“ ptá se Helena Voctářová. „Jasně, to je tady kousek,“ zazní téměř sborově ze školních lavic.

„Osmáky“ taky zajímalo, jak senioři zvládají problémy? Pokud jde o překonávání nesnází, Karel Stupka se řídí průpovídkou „každý problém se vydrolí“. Jak člověk zraje, přicházejí složitější potíže a tak pořád dokola. Za největší dar považují senioři schopnost překonávat nepříjemné chvíle s nadhledem. „Vylezte si na kopec a při pohledu z výšky uvidíte, jak je váš problém náhle malý,“ říká jedna ze seniorek. Vzápětí si uvědomí, že dávat rady bývá ošidné a svoje doporučení odlehčí vzpomínkou, jak děti prskaly, když jim při odchodu z bytu říkala: „Vezmi si čepici.“. „Dnes mi zase oni říkají: ´Zapni se´“.

dvteplice3.jpg

Média, včetně reklamy, většinou představují seniory jako roztřesené osoby, které sedí celý den u televize, nebo krmí ptáčky v parku. Tento zažitý pohled během setkání v 8.B bledne. Padl i mýtus, že teenageři spoustu času sledují mobil. Po vyučování většinou míří na kroužky. Kluci chodí až čtyřikrát týdně na hokej, thaibox a squash. Dívky zpívají, hrají na hudební nástroje, jedna žákyně navštěvuje kurzy irského tance, další účinkuje v amatérském divadle.

Co podobná mezigenerační setkání přinášejí oběma stranám? Věra Pokorná třídní učitelka 8. B říká že po besedě se svými svěřenci mluvila. „Považovali za přínosné, co se dozvěděli o životě seniorů. Taky jsem se jich ptala, zda by se zúčastnili nějaké další společné akce, například soutěže v kuželkách. Všechny nápad nadchnul a určitě se podobné aktivitě bránit nebudeme.“ Věra Pokorná zadala třídě úkol přinést do školy fotografii svých prarodičů. Nad snímky si budou povídat a případně vytvoří malý projekt „Vážím si tě, babi, dědo.“

dvteplice11.jpg

A jak setkání vnímali senioři? Podle Jarmily Čechové je osobní kontakt mnohem lepší než internetový vztah. A další seniorka poznamenala: „Když nám dáte svůj čas, třeba i jen při posezení u kafe, velice si toho ceníme, moc nás to povzbuzuje.“

Fotografie ze setkání najdete také v Deníku: https://teplicky.denik.cz/ctenar-reporter/senzacni-seniori-potkali-zvidave-juniory-20200310.html  

Text Josef Matyáš
 
Redakce SenSen (LN),
11.03.2020