Zlaté Hory

Na zájezd i v horku

Za pokladem do Zlatých Hor

 

     Je ráno, úterý 14.6. a před Městským úřadem Bohumín stojí fronta nedočkavých seniorů.

Nečekají na nedostatkové zboží nebo registraci k zubaři, ale na zájezdový autobus. Senior klub Bohumín organizuje další z řady zájezdů. Tentokrát do Zlatých Hor.

     Je 7:15 hod. Autobus přijíždí a účastníci zájezdu ukázněně nastupují. Kontrola, zda jsme všichni a můžeme vyrazit „za pokladem“. Vedoucí zájezdu, sympatická a milá Majka, nás přivítá a informuje o tom, co nás čeká a nemine. Zároveň nás v kostce seznamuje s  historií města, do kterého směřujeme. Cestou se kocháme krásnou krajinou Opavska, Krnovska a už náš autobus (díky bravurní jízdě našeho pana řidiče) dorazil na severní okraj Jeseníků - do Zlatohorska, kraje pokladů. Počasí nám přeje, nálada výborná, co víc si můžeme přát.

     Městské muzeum ve Zlatých Horách, které je prvním cílem našeho poznávání tohoto koutu naší vlasti, sídlí v památkově chráněném objektu budovy staré pošty z roku 1698. Dovídáme se o bohaté historii hornictví v tomto kraji, obdivujeme výstavu zdejších minerálů, nostalgicky vzpomínáme nad  vystavenými „retro“ předměty z domácností našich babiček, maminek a potažmo i našich

a ve sklepení muzea nám běhá mráz po zádech z expozice k čarodějnickým procesům. A ještě jedna zajímavost, kterou se může budova dnešního muzea pyšnit. Přenocoval tu císař Josef II.se svou  družinou generálů, ve které byl i generál Laudon.

     Zajímavá prohlídka končí, následuje „osobní volno“. Procházíme se po hlavní třídě, která je zároveň i náměstím Zlatých Hor, obdivujeme opravené fasády většiny domů, které jsou svědkem 

někdejšího významu a bohatství města. Ale hlad posléze většinu z nás zavede do příjemného bufetu s dobrou kuchyní a přijatelnými cenami.

     Posilněni nastupujeme opět do  autobusu  směr Zlatokopecký skanzen vzdálený jen 3 km  

 od Zlatých Hor. Je zde dobudována replika středověké zlatokopecké osady. V první části najdeme hospodářskou budovu s ukázkami řemesel a obytnou část s kuchyní. Paní průvodkyně, žena plná života a překypující energií nám poutavě přiblížila život horníků a dověděli jsme se mnoho zajímavého o zlatě. Např.i to, že v roce 2010  se konalo v tomto areálu mistrovství světa v rýžování zlata. Ve druhé části skanzenu, kterým protéká zlatonosná říčka Olešnice, je to podstatné –  zlatorudné mlýny a  nová tavící pec. A opět skvělý, fundovaný průvodce, který nám zajímavě a srozumitelně vysvětlil a ukázal, jak fungovaly mlýny i tavící pec.

     A na závěr byla možnost si rýžování vyzkoušet. Jestli někdo nějaké zlato našel, to už se nedovíme. Myslím, že se nenašel nikdo, komu by se prohlídka skanzenu nelíbila.

     Program zájezdu je tedy vyčerpán, po krátkém občerstvení v místním bufetu usedáme

do autobusu. Ale to by nebylo naše vedení senior klubu, aby pro své ovečky nepřipravilo nějaké překvapení. A stálo za to!

     Nedaleko Zlatých Hor bylo v roce 1995 vysvěceno obnovené poutní místo Panny Marie Pomocné – Mariahilf, které po válce chátralo a roku 1973 byl kostel stržen.  Krásný areál s poutním kostelem, ambitem, křížovou cestou, kde se každoročně konají velké poutě, z nichž největší je Pouť národů v září.

     To bylo poslední místo, které jsme navštívili na naší pouti po Zlatohorsku, kraji pokladů.

A  hodnocení? Jak se říká v našem kraji : „Bylo to fajne a pěkne“, prostě super!

Další autobus plný jiných  seniorů  odjel na stejný výlet se stejným programem ,jen s vedoucí zájezdu Hankou , další úterý…21.června

Dík všem, kdo pro nás, členy senior klubu Bohumín, takovéto zážitky připravují, organizují a zajišťují.

      

Členové Seniorklubu Bohumín