Dobře naladěný dědeček

Že staří a velmi staří lidé mají často problém s rozhodováním, orientací, pamětí a dalšími schopnostmi, asi nikoho nepřekvapí. Jejich děti jim pak k Vánocům kupují třeba ginkgo biloba nebo knížku křížovek a myslí si, kdovíjak jim nepomohly. Nepomohly. Ginkgo biloba na paměť nefunguje, to prokázala již řada studií, přesněji, funguje pár dní nepatrně, a pak se vše vrátí do původního stavu, protože si mozek zvykne. Zdá se ale, že existují efektivnější a snáze dosažitelné pomůcky. 

V časopise Cognition and Emotion vyšla studie, která ukazuje na zásadní vliv takové "maličkosti", jakou je dobrá nálada. Je jasné, že mít dobrou náladu je lepší, než mít náladu špatnou, ale že to má podstatný vliv na kognitivní schopnosti, to by člověka nenapadlo. Je to první studie, jež ukazuje na sílu pozitivního rozpoložení ve vztahu k mentální výkonnosti.

Do studie bylo zapojeno 46 lidí ve věku 63 až 85 let. Polovina z nich, když dorazila do laboratoře na experiment, byla uvedena do dobré nálady - a teď se podržte - děkovnou kartičkou a dvěma malými pytlíčky s cukrovím převázanými červenou mašlí. Ostatní nedostali nic, aby byli v "neutrální náladě".

Všichni podstoupili testy na počítači, ale ti, co byli "dobře naladěni", měli pozadí na obrazovce jako modrou oblohu se smějícími se sluníčky, ti "neutrální" tam nic veselého neměli. Test rozhodování vypadal tak, že každý účastník dostal 3 dolary a na obrazovce měl 8 různých balíčků karet. Přitom 4 balíčky měly tu vlastnost, že ve třech čtvrtinách případů po sejmutí karty člověk vyhrál čtvrtdolar, zatímco druhé 4 balíčky naopak člověka o čtvrtdolar připravily. Šlo o to naučit se - metodou pokusů a omylů - které balíčky jsou které, a získat co nejvíc peněz. Výzkumníci chtěli zjistit, jak rychle a přesně se lidé naučí, které balíčky vyhrávají a které prohrávají.

Výsledky byly naprosto jasné: staří lidé s dobrou náladou si vybírali výrazně lépe než ti, kteří byli v neutrální náladě. "Například když potkáte nového člověka, je jako jeden z těchto balíčků karet. Nic o něm nevíte a musíte teprve poznat, co je zač a zda se mu dá věřit. Naše studie naznačuje, že lidé, kteří jsou v dobré náladě, se rychleji učí a činí lepší rozhodnutí", říká k tomu jedna z autorek výzkumu dr. Ellen Petersová ze Státní univerzity v Ohiu.

Druhým testem byl test pracovní paměti. Výzkumníci předčítali nahlas řady promíchaných písmen a číslic (např. T9A3) a účastníci měli skupiny zopakovat, ale třeba v číselném pořadí  a pak v abecedním pořadí (v tomto případě 39AT). Předčítané řady se přitom neustále prodlužovaly. Výsledkem opět bylo, že ti, co měli dobrou náladu, měli také značně lepší úspěšnost.

"Pracovní paměť je například důležitá pro naše rozhodování," říká Petersová. "Pokud si třeba vybíráte mezi různými možnostmi, značný vliv na konečné rozhodnutí má, jak moc si toho z každé z nich dokážete zapamatovat a tedy i porovnávat v hlavě... Naše poznatky jsou důležité, protože ukazují, jak jednoduché metody mohou pomoci zlepšit kognitivní funkce a rozhodovací schopnosti u starých lidí, kteří mají obavy z kognitivního úpadku."

článek jsme převzali z http://www.brainjogging.cz/home

Autor Martin Chlupáč