ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Vše o pití a vodě

V jedné staré písni se zpívá : „ Bez vody nelze žít…….“ . Tento fakt je známý snad každému z nás.
Tak jako v přírodě funguje přirozený koloběh vody, tak i naše tělo si vyžaduje dodržování určitých zásad v pohybu tekutin. Pod pojmem “pitný režim” pak rozumíme právě udržování dostatečného množství tekutin a minerálů v organismu.
Jelikož lidské tělo je tvořeno ze 70% vodou, je zřejmé, že udržování přiměřeného množství vody v organismu je zkrátka nutností.
 
Funkce vody v našem těle:
  • je rozpouštědlem mnoha látek, které přijímáme
  •  velice významně se uplatňuje v metabolismu na všech úrovních
  •  je nosičem minerálů, stopových prvků a mnoho dalších elementů
  • odplavování zplodin vznikajících při metabolických procesech ve formě moči
  • tělo vodu (pitný režim) také potřebuje jako chladicí kapalinu a brání tak přehřátí organismu. Tento proces se nazývá pocení.
 
Kolik vody vypotí člověk za den:
  • člověk z průměrnou tělesnou hmotností a fyzickou zátěží vydá denně cca 2 – 2,5 l vody
  • z toho 1 – 1,5 l močí
  • cca 600 ml pocením
  • cca 300 – 400 ml je spotřebováno metabolickými pochody
 
Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci organismu, což vnímají ze všeho nejdříve mozkové buňky. Proto dochází k bolestem hlavy až poruchám psychiky. Prvním ukazatelem nedostatku tekutin je pocit žízně, který se dostavuje již při ztrátě tekutin v objemu 2% hmotnosti organismu. Větší ztráty vody vedou k poklesu fyzické i psychické výkonnosti, pocitu slabosti, nevolnosti až křečím. Chronický(dlouhodobý) nedostatek tekutin má za následek stálou únavnost, pokles výkonnosti (často u sportovců) a samozřejmě větší pravděpodobnost vzniku ledvinových kamenů.
 
Jak  tedy zajistit pitný režim?
Napít bychom se měli ještě dříve, než pocítíme žízeň a příjem tekutin by měl být v průběhu celého dne plynulý. Závažným problémem je nedostatek vody v organismu (tzv. dehydratace), který způsobuje problémy akutní i chronické povahy. Ve stáří je organismus na změny vodního hospodářství mnohem citlivější, k dehydrataci dochází poměrně snadno a rychle. Potřeba závisí na věku, životním stylu, prostředí a aktuálním zdravotním stavu. Napomáhat tomu mohou některé léky a také skutečnost, že starý člověk má nejen oslabený pocit žízně, ale často i poruchy regulace tekutin. Přispívají také psychické aspekty - obavy z nekontrolovatelného močení (inkontinence), které ho omezují v pravidelném pitném režimu. Pokud senior dodržuje pitný režim, přiklání se častěji ke konzumaci chuťově výraznějších nápojů, jako jsou sladké nápoje a limonády, anebo pije vodu z vodovodu, do které si přidává sladké sirupy. Přijímání těchto limonád nepříznivě ovlivňuje seniorův zdravotní stav, pokud např. trpí diabetem mellitem, hypertenzí nebo oběhovými potížemi. Přírodní minerální vody zase obsahují řadu prvků, jejichž příjem je omezen nebo zakázán při některých onemocněních. Je tedy nutno sledovat složení vody, nikoli její chuť a cenu. Starší lidé by konzumaci minerálních vod měli konzultovat se svým ošetřujícím lékařem, který jim poradí, jakou vodou pitný režim doplnit. Pokud se senior dostaví k lékaři se zdravotními potížemi a je lékařem upozorněn, že problémy jsou zapříčiněny nedokonalým nebo nevhodným pitným režimem, často se stává, že u seniora následuje tzv. nárazový příjem tekutin, kdy se snaží pitný režim co nejrychleji „dohonit“. Tento náraz velkého množství tekutin však může být pro organismus šokem a může způsobit nadměrné zatížení ledvin, a dokonce jejich selhání. Pro správnou funkci organismu je nutný denní příjem tekutin 1,5-2 l, kde je nutné zdůraznit podstatu rovnoměrnosti, pravidelnosti a stálosti v příjmu tekutin. Do tohoto množství nemůžeme přičítat kávu, které někteří senioři vypijí během dne velké množství. Káva naopak váže vodu v těle a působí dehydrataci. Do pitného režimu nelze připočítávat ani kakao a mléko, které jsou spíše tekutou stravou.
Mezi doporučené nápoje, které jsou vhodné pro seniory, řadíme: neslazené bylinné čaje, zelený a černý čaj, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Doporučovanou zeleninovou šťávou podle výsledků nejnovější studie provedené na australské univerzitě v Newcastle je rajčatová šťáva, která je vhodná i pro diabetiky 2. typu, u nichž se zjistilo, že rajčatová šťáva mj. snižuje riziko tvorby krevních sraženin. Dále pak neslazené přírodní džusy a kvalitní nasycená voda.
 Při onemocnění ledvin, hypertenzi a pro kardiaky není vhodné zařazovat tyto nápoje: Hanáckou kyselku, Ondrášovku (vhodná při dg. osteoporóza), Aquilu, Bonaquu, Mattoni a Tomu Naturu.
 Naopak při hypertenzi je doporučována Magnesia, která je také účinná při bolestech hlavy a po požití alkoholu. Korunní je vhodná svým složením pro zdravé jedince, obsahem vápníku a hořčíku je velmi blízká poměru, který je doporučován k výživě. Pro celodenní popíjení s nejnižší koncentrací minerálů jsou vhodné stolní balené vody. Optimální je nápoje střídat a nezaměřovat se pouze na jeden druh.
Vybraná minerální voda by měla být kvalitní, to znamená, že by měla obsahovat jednotlivé minerální látky v optimálním množství a poměru.
               
Alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu, mohou být pouze chuťovým doplňkem stravy. Rozhodné by se měly užívat s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 1 desetistupňového piva nebo 0,2 l vína.
 
Na závěr bych  ráda použila hlášku z jednoho internetového portálu  : „ Člověk není velbloud“.  
Myslím, že s tímto názorem souhlasí každý u nás. Voda a další tekutiny má zkrátka v našem životě mnoho důležitých funkcí – tiší žízeň, posiluje i léčí. Bez vody zkrátka není život.

M. Hubáčková - vedoucí nutričních terapeutů z IKEM .
 
 
 
Kristina Jakubcová,
Klub seniorů- Pomoc bližnímu, o.s.,
22.04.2013