Arménie nás zaujala

Se svou rodnou zemí nás seznámil Smbat Nikolyan. Fotografie, video i emocionálně laděné vyprávění o Armenii všechny zaujalo.
Děkujeme za ten dobře prožitý čas, kdy jsme mohli alespoň částečně porozumět překrásné krajině a lidem. Zamyslet se nad její historií a přijmout poučení, které Evropě a světu osudy této zkoušené země přinášejí. Většina z nás si jistě potom vyhledala i další informace a podrobnosti. Armenie, země Noemova, jedna z nejstarších křesťanských civilizací světa nás díky poutavému vyprávění o historii i současnosti, o přírodě i lidu, okouzlila. 
Arménie je pro většinu z nás jen málo známá země. Kdysi dávno zaujímala území o rozloze asi čtyř set tisíc čtverečních kilometrů, dnes se Arménská republika nachází na severovýchodě svého bývalého území. Po rozpadu Sovětského svazu se v roce 1991 stala členem Společenství nezávislých států.
Tato dnes malá země, která se rozkládá na přibližně třiceti tisících čtverečních kilometrech, skrývá celou řadu nepříliš známých, přesto výjimečných památek i přírodních scenérií. Lidé jsou tam obdařeni duchovní silou a schopností se přizpůsobovat, jen tak se mohla zrodit země, která je považována za jednu z nejstarších křesťanských civilizací světa.
Kontinentální suché klima s horkými léty a studenými zimami. Podnebí se výrazně liší podle nadmořské výšky, takže i přes malou vzdálenost mezi jednotlivými místy může být klima značně rozdílné.
Arménie je vnitrozemský stát, který se nachází v oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem. Většina území je hornatá, průměrná výška činí 1 370 m n. m. Většinu území tvoří náhorní plošina (Arménská vysočina), často s hlubokými údolími a soutěskami, obklopenou na severu a východě pohořím Malý Kavkaz. Na jihu leží horské pásmo Zangezur (cca 2 300 m). Arménská vysočina i pohoří Malý Kavkaz jsou sopečného původu a v celé oblasti dochází často k zemětřesením. Oba tyto jevy souvisí s faktem, že Arménie leží na místě, kde se stýkají dvě zemské desky (euroasijská a arabská).Vulkanické podloží je zde tvořené mj. výlevnými magmatickými horninami (čedič, andezit) a tufem (hornina vzniklá zpevněním sopečného popela), které se zde všechny používaly či používají jako stavební materiál. V celé Arménii se nachází velmi málo lesů. Nejvyšší hora je Aragac (4 090 m) – vyhaslá sopka v pohoří Malý Kavkaz. Známější hora Ararat (5 137 m), kterou Arméni považují za „svoji“, leží v současnosti na území Turecka. Nejnižší bod je hladina řeky Debed při hranicích s Gruzií (400 m).
Většina území Arménie náleží do povodí řeky Araks, Řeka Hrazdan vytéká z jezera Sevan a je přítokem Araksu.Nejdelší řekou Arménie je další přítok Araksu, řeka Achurian Jednoznačně největší a nejvýznamnější vodní plochou je jezero Sevan, které patří k symbolům Arménie. Jeho rozloha je 940 km², v minulosti to bylo i 1 416 km² - jezero se bohužel v důsledku činnosti člověka zmenšuje. Přesto patří k největším jezerům světa ležícím v takto vysoké nadmořské výšce, jeho hladina leží cca 1 900 metrů nad mořem. Druhým největším jezerem je Arpi.
Armenie má 3,26 milionů obyvatel, 98 % obyvatel tvoří Arméni. Počet obyvatel v zemi od získání nezávislosti na Sovětském svazu výrazně poklesl především v důsledku emigrace. Arménie patří k zemím, z nichž odchází na světě největší procento lidí v poměru k počtu obyvatel.
Po celém světě žije rozsáhlá arménská diaspora, podle odhadů cca 8 milionů lidí, což výrazně přesahuje počet obyvatel v samotné Arménii. Je tomu tak z historických důvodů, především v důsledku genocidy Arménů v letech 1915 až 23. Velké komunity žijí v USA, Rusku (především v Moskvě), Gruzii, Francii, Íránu. Arménie přijala křesťanství jako první stát na světě už v roce 301 n. l. Dodnes existující nezávislá Arménská apoštolská církev se liší od pravoslavné i katolické víry a řadí se mezi Východní (orientální) pravoslavné církve. Oficiálním jazykem v Arménii a také v Náhorním Karabachu je arménština. Je to indoevropský jazyk, který však není  příliš podobná žádnému jinému jazyku. Má navíc svoji vlastní  abecedu. Armenie má několik měst - Jerevan (1,12 milionů), Gyumri (146 tisíc), Vanadzor (105 tisíc), Vagharshapat (58 tisíc), Hrazdan (53 tisíc).
Arménskou státní vlajku tvoří tři horizontální pruhy v červené, modré a oranžové barvě (označované také za „barvu meruněk“, které jsou v Arménii hojné). Neobvyklá je proporce vlajky – strany obdélníka mají poměr 2:1.

Napsala: Helena Voctářová