Lepší stáří i rozvoj elektromobilů. Věda se více přiblíží potřebám lidí

Podle jejího předsedy Jiřího Drahoše by věda měla více řešit problémy a výzvy současné společnosti. Dál se také mají bořit hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem. Vědci se na tom shodli na sněmu akademie v úterý 16. prosince.
Do sálu Národního domu na pražských Vinohradech se sjelo přes dvě stě vědců, kteří zde projednali novou strategii Akademie věd ČR.
Základní výzkum by se podle nich měl přiblížit reálným potřebám společnosti a průmyslu. Základní okruhy strategie AV 21 čili Akademie věd v 21. století se týkají témat, jako jsou zdraví, využití energie nebo životní prostředí. Pracovat by na nich měly nikoliv celé ústavy, ale konkrétní badatelské týmy. Pro dokument hlasovalo 173 akademiků.
Podle Drahoše může AV ČR výrazně přispět k dlouhodobé prosperitě Česka a podpořit jeho konkurenceschopnost. „Jsem přesvědčen, že schopnost Akademie věd a jejích pracovišť realizovat novou strategii se stane významným faktorem rozvoje české společnosti a ekonomiky na počátku 21. století,“ řekl v úvodním projevu.
Drahoš ujistil, že akademie nebude rezignovat na podporu tradičních výzkumných oborů. Kvalitní základní i aplikovaný výzkum zůstanou základem, uvedl. Vyzdvihl důležitost témat, jako jsou energetická budoucnost České republiky, zdraví občanů nebo kvalita veřejných politik.
Schválená strategie má čtrnáct výzkumných programů. „Od počátku jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy stejně jako zahraničním výzkumným skupinám,“ řekl Drahoš.
Šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky Vladimír Špidla zdůraznil důležitost základního výzkumu, který nepřináší ekonomické výsledky ihned, ale z dlouhodobého hlediska se vyplácí. „Mezi objevem a jeho využitím mohou uběhnout desítky nebo i stovky let,“ podotkl bývalý předseda vlády.

Jak předpovědět zemětřesení a zkvalitnit stáří
Čím konkrétně se tedy budou vědci v příštích měsících a letech zabývat? Například geolog Jiří Stemberk se zaměří na rizikové přírodní jevy, jako je zemětřesení, a možnosti jejich předpovědí. Historik Luboš Velek zase na analýzu lidské paměti.
Mezi schválenými programy je i výzkum systémů pro jadernou energetiku či výzkum přeměny a skladování energie. „Vyrovnávání kolísavé produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje dostatečné kapacity pro skladování energie. Převratný význam pro masový rozvoj elektromobilů může mít technologie Na-ion, která je zatím ve stadiu laboratorního výzkumu,“ vysvětluje koordinátor projektu Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky.

„Kvalitní život ve zdraví a nemoci“ je název výzkumného programu, jehož cílem je výzkum zaměřený na preventivní opatření, vývoj vyšetřovacích metod a specializovaných pomůcek vedoucích k minimalizaci společenských a osobních ztrát a nákladů, ke kterým vedou vážné choroby.
„Dostupná kvalitní lékařská péče a včasná léčba výrazně prodlužuje průměrnou délku života, což na druhé straně otevírá nové výzvy při začleňování starších nebo handicapovaných jedinců do společnosti,“ vysvětluje lékař Jakub Otáhal.