Sladké pokušení jménem čokoláda

Čokoláda je velice zajímavým produktem, který se pojí s různými mýty a tajemstvím. Lze ji směle považovat za jeden z nejlepších objevů na světě. Čokoládová historie začíná v období před více než 3000 lety. V té době indiáni kmene Olméků pěstovali v deštných pralesích Mexika kakaovníky. Tajemství o této plodině a jejích mimořádných vlastnostech se dědila z generace na generaci.  Po zániku říše Olméků ve 4.století našeho letopočtu se na tomto území usadili Mayové. Ti zjistili, že sušené a mleté boby mohou smíchat s horkou vodou. Vznikl tak nápoj, který nazývali „chacau haa“ ( teplá voda). Mayové boby užívali v každodenním životě a časem se začaly používat i jako měna.
O několik staletí později Aztékové vyráběli fermentací a pražením nápoj zvaný chocolatl, který byl považován za afrodiziakum.  Ingredience tvořila silná hořká čokoláda a různé koření jako třeba chilli a vanilka. Tento nápoj pila pouze vyšší vrstva a chudí lidé k němu neměli přístup. Věřili, že je v něm obsažen duch Boha. Od tradičního nápoje očekávali přísun energie i potence. Aztécký král Montezuma dokonce nepil nic jiného, přičemž nápoj mu musel být naservírován ve zlatých šálcích. Mimochodem, za den vypil asi 40 šálků této čokolády! Aztékové tak jako Mayové využívali boby i jako platidlo. Za 100 bobů bylo možno koupit krocana, za 30 bobů králíka, velké rajče stálo 1 bob a ryba 3 boby. Takové byly ceny okolo roku 1545. Kakaové boby se počítali v zajímavých jednotkách – 1 zontli se rovnalo 400 bobům, 1 xiquipilli obnášelo 8000 bobů a 1 carga byla 3 qiquipilli, což bylo 24000 bobů. V některých odlehlých krajích Mexika a střední Ameriky byly kakaové boby měnou až do konce 19. století.

Čokoláda se do Evropy dostala zřejmě díky Hernandu Cortézovi, který jako první vstoupil na půdu aztéckého hlavního města Tenochtitlánu a dobil ho. Právě v Tenochtitlánu (poblíž dnešního Ciudad de México) na dvoře aztéckého vládce Montezumy ochutnal Cortéz tento lahodný nápoj. Některé zdroje však uvádí Kryštofa Kolumba jako prvního cizince, který získal kakaové boby. Také sir Francis Drake přivezl do Francie celou tunu kakaových bobů ukořistěných za španělské galeje. Z neznalosti je však místní lidé vyhodili do moře. Pěstování kakaovníku se sice rozšířilo po celém světě, ale za skutečně kvalitní jsou považovány kakaové boby původní, ze Střední a Jižní Ameriky.
První čokoláda se u nás objevila na počátku 19. století. "Čokoláda začala být populární v měšťanských salonech a v bohatších rodinách, kde se nejdříve jako horký nápoj pila. Širší lidové vrstvy čokoládu neznali. Pro ně byl běžným pamlskem například turecký med nebo perník. Čokoládové bonbóny a bonboniéry byly velmi luxusní a jejich výroba se odehrávala pouze v malém měřítku. Koncem století, v sedmdesátých a osmdesátých letech, se díky oblíbenému pití čokolády rozšířila tabulková čokoláda, která byla levnější než bonboniéra.
Dnes podle statistiky milují čokoládu  tři ze čtyř lidí – ať dospělí či děti.

A proč je čokoláda tak oblíbená?
Čokoláda nám především chutná  jako většina sladkých a tučných pochoutek, čili :
• Působí na naše chuťové a čichové buňky
• Je rychlým zdrojem energie při únavě. Ale pozor – tento účinek je krátkodobí!
• Třetí důvod je stále předmětem výzkumu: je to vliv čokolády na mozek 

Může za to složka theobromin, která povznáší náladu a stimuluje neurony. To ale není všechno. Dá se říci, že čokoláda by mohla být v supermarketu, stejně jako v lékárně. Důvodem je fakt, že kakao je přirozeně bohaté na antioxidanty. Hlavní z antioxidantů, které jsou obsaženy v kakau, patří do velké rodiny polyfenolů a konkrétněji flavonoidů. Antioxidanty jsou cenné pro kardiovaskulární systém. Mají pomoci v boji proti stárnutí buněk a molekulárnímu poškození krevních lipidů a DNA.
Několik studií prokázalo blahodárné účinky čokolády na srdce a krevní oběh. Za prvé, kakaové polyfenoly snižují oxidaci „špatného" cholesterolu. Za druhé, zvyšují průtok krve. Konečně, zvyšují dilataci krevních cév. Množství flavonoidů v čokoládě závisí na obsahu kakaa. Tmavá čokoláda má proto větší nutriční přínos, než mléčná čokoláda. Čokoláda má dokonce větší antioxidační účinek, než zelenina. Má vyvážené proporce ze tří základních živin - sacharidů, tuků a bílkovin, které se nalézají v čokoládě.

Kromě toho ve 100g hořké čokolády najdeme:
6 g bílkovin
27 g tuků
54 g cukrů
9 g balastních látek
400 mg draslíku
300 mg hořčíku
280 mg fosforu
100 mg vápníku
12 mg sodíku
3 mg železa
500 mg theobrominu
660 mg fenyletylamin
68 mg kofeinu
vitamíny B1, B2, B5, B6, E, PP
kyselinu listovou
betakarotén

Ale pozor! Tohle všechno platí pro kvalitní tmavou, hořkou čokoládu s vysokým podílem kakaové hmoty. Různé tzv." pochoutky" a čokoládové krémy či polevy tyto účinky nemají. Bílá čokoláda vlastně čokoládou není, protože kromě  kakaového másla postrádá součásti dodávající kakau barvu a chuť, a které jsou nositeli pozitivních účinků na mozek. Navíc mléko váže antioxidanty a tím jejich účinky ruší. To platí v menší míře i pro čokoládu mléčnou.

Chceme-li si tedy koupit opravdu kvalitní čokoládu, jaké údaje (předepsané zákonem!) budeme hledat na obalu?
1. obsah kakaové sušiny v %: čím je vyšší, tím je čokoláda kvalitnější.
Ale pozor: vysoký obsah kakaových součástí nemusí někomu chutnat, protože taková čokoláda obsahuje méně cukru a může se zdát příliš hořká
2. přítomnost rostlinných tuků :  nemusí být uvedeno jejich množství, resp. procentuální zastoupení
3. obsah cukru

Druhy čokolády: 

1. Hořká čokoláda - obsah kakaa: 35 - 99 %. Označuje se  též jako neslazená, pravá či tmavá. V tabulkové formě se prodává jako luxusní pochutina. Díky vysokému obsahu kakaa je často nahořklá a chuť přichází postupně.
2. Mléčná čokoláda - obsah kakaa: 8 - 55 %. Předpisy Evropské unie však vyžadují nejméně 35 % pevných složek kakaa. Mléčná čokoláda je v tabulkové formě nejprodávanějším z druhů.
3. Bílá čokoláda - Obsah kakaa: 18 - 30 %. Bílá čokoláda je založena na kakaovém másle bez pevných kakaových složek. Doplňuje se karamelizovaným sušeným mlékem. Oproti ostatním druhům, které jsou zabarveny zpravidla do hněda, je béžové až krémové barvy.
4. Ochucená čokoláda - Bílá, hořká, nebo mléčná čokoláda ochucená např. o chuť pomeranče, banánu, mrkve, kávy, mentolu apod. Je typická například pro oblast Velké Británie.
5. Náhražková čokoláda - Obsah kakaa: pod 10%. Náhražková čokoláda je vlastně jiný název pro čokoládovou pochoutku. Obsahuje minimální množství kakaa a proto se pod názvem čokoláda nesmí prodávat. Tato čokoláda má zpravidla "gumovou" chuť a je velmi levná.

V České republice se spotřebuje v průměru přibližně 5 kg čokolády na hlavu. Přitom největšími konzumenty čokolády jsou Švýcaři a Belgičané
Pokud netrpíme nadváhou a jsme-li střídmí, nemusíme si tuto pochoutku odpírat. Proč si tedy občas nedopřát ten slastný pocit pomalého rozplývání čokolády v ústech?