Únik nebezpečných látek a improvizovaná ochrana

Je parný den, 21. srpna roku 2012. Po Pardubicích se těsně před jednou hodinou odpolední rozeznívají sirény tónem VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA (kolísavý tón po dobu 140 sekund). Hlavy většiny obyvatel města se otáčí směrem k Synthesii, nad kterou pomalu stoupá obří oranžový mrak. Ze sirén zaznívá následné slovní hlášení: „Chemická havárie, chemická havárie, chemická havárie, ohrožení únikem škodlivin. Sledujte vysílání Českého rozhlasu, televize a regionálních rozhlasů. Chemická havárie, chemická havárie, chemická havárie.“ Dle vyjádření mluvčí hasičů Pardubického kraje unikl mrak ze zásobníků v místní chemické továrně. Jednotka hasičů již zasahuje na místě.

Mrak se líně vydává na cestu směrem k sídlišti Polabiny, zasahuje Rosice nad Labem, Staré Hradiště, Doubravice a Ohrazenice. V těchto obcích se rozezní místní rozhlas s varováním: „Z důvodu vzniklé situace doporučujeme obyvatelstvu vypnout ventilaci, zavřít a utěsnit všechna okna, dveře, připravit si prostředky improvizované ochrany a do odvolání situace nevycházet.“
O pár minut později vydává mluvčí hasičů prohlášení: „Hasiči na místě zasahují v přetlakových oblecích, což jsou obleky s nejvyšším stupněm ochrany. Budou se snažit uzavřít přetlakové ventily“. K tomu se do médií dostává zpráva mluvčí Synthesie: „Jednou z možných příčin provozní nehody jsou extrémně vysoké venkovní teploty. Vedení společnosti přijalo okamžitá opatření a přerušilo část výroby. Osoby a majetek v areálu SemtinZone nebyly ohroženy“.

Oranžový mrak se mezitím přesouvá kolem Pardubic směrem ke Kunětické Hoře. Menší část rozptýlených plynů zasahuje i samotné centrum Pardubic. V místním obchodním centru se vypíná klimatizace z důvodu snížení možnosti zasažení osob. V této době je však již město liduprázdné, vylidněné ulice narušují jen osamělí chodci, kteří si svá ústa chrání kapesníky či alespoň přetaženým tričkem přes nos a ústa. Lidé kašlou a stěžují si na dráždění dýchacích cest.
Bohužel se tyto události ve městě Pardubice opakují nepříjemně často, z nedávného období můžeme zmínit 18. březen 2004, 4. září 2005 a 1. červenec 2010. Vždy se jednalo o únik nitrózních plynů z místní chemičky, které obsahovaly v různém zastoupení zdraví škodlivé oxidy dusíku.
Pardubice však nezůstávají osamoceny v těchto nepříjemných událostech. Namátkou můžeme uvést chemickou havárii v Otrokovicích na Zlínsku dne 17. dubna 2013. Dále například únik chemické látky z vozidla při autonehodě 30. června 2008, kdy do země uniklo přes 500 litrů chemického prostředku „Granodine“ obsahující kyselinu fosforečnou, dusičnany, fosforečnany zinku, manganu a niklu, nebo autonehodu kamionu 2. května 2011 převážejícího 14 svazků lahví acetylenu a tlakové lahve dalších stlačených plynů na dálnici poblíž Plzně, při níž došlo k požáru vozidla, který zasáhl i přepravovaný nebezpečný náklad. Do uhašení a ochlazení docházelo k explozím hořících tlakových lahví. V tomto výčtu bychom mohli jmenovat další a další průmyslové havárie a autonehody s úniky nebezpečných látek.

Cílem není čtenáře vystrašit, ale poukázat na problém. Každý z nás se totiž může kdykoliv stát účastníkem či svědkem podobné havárie. A poslední události ukázaly, že většina občanů neví, jak se má v takovém případě správně zachovat.
Několik dní po úniku nebezpečných látek ze Synthesie probíhala v Pardubicích na toto téma reportáž České televize. Málokdo z dotazovaných obyvatel věděl, co má dělat v okamžiku, kdy zazní sirény, a prakticky nikdo nevěděl, co to jsou prostředky „improvizované ochrany“. A právě k připravení si těchto prostředků vyzýval rozhlas v době, kdy Pardubice naposledy zahalil oranžový mrak.
Jak bychom se tedy měli zachovat při úniku nebezpečných látek?
Nebezpečných, zdraví škodlivých látek je velké množství a neexistuje tedy jediné, obecně platné pravidlo. Záleží na vlastnostech nebezpečných látek, na tom, v jakém typu terénu se rozpínají, za jakých povětrnostních podmínek.
Mezi nejběžnější, ale také nejnebezpečnější patří chlor a amoniak (čpavek).

 Amoniak (Čpavek, NH3)
Lze se s ním běžně setkat. Nejčastěji se používá jako chladící médium u starších typů zimních stadionů, dále v mrazírnách a v potravinářském průmyslu. Přepravuje se v tlakových železničních cisternách, v tlakových lahvích o obsahu 40 kg a ve speciálních distribučních kontejnerech o obsahu cca 1,5 t. Je tedy patrné, že se s ním můžeme setkat takřka kdekoliv na našich silnicích.
Jak poznáme, že nás ohrožuje čpavek? Jednoduše. Je to bezbarvý žíravý plyn (přepravován bývá ale ve zkapalněném stavu) zásadité reakce a velmi silného, pronikavého štiplavého zápachu. Silně dráždí oči, sliznice, dýchací cesty, plíce a kůži. Vysoká koncentrace může způsobit otok plic a zástavu dechu.

 Chlor (Cl2)
S touto nebezpečnou látkou se lze nejčastěji setkat na koupalištích, plaveckých bazénech, aquaparcích a v úpravnách vody. Používá se totiž jako desinfekční prostředek k úpravě vody. Přeprava zkapalněného chloru je podobná jako u čpavku v tlakových lahvích, případně v sudech. Jedna láhev pojme až 65 kg chloru, což by mohlo vytvořit plynný oblak o objemu přibližně 20 000 litrů. V přepočtu na kubické míry se jedná o kouli s průměrem přibližně 2 metry.
Jeho přítomnost v okolním prostředí, a tudíž i jeho nebezpečnost, se odhalí velice snadno. Je to totiž intenzivně dráždivá látka žlutozelené barvy s typickým ostře štiplavým zápachem. Působí dusivě. Dráždí zejména dýchací cesty (způsobuje dráždivý kašel), oči a kůži. Vyšší koncentrace může způsobit otok nebo zánět plic, vysoká koncentrace potom smrt.

I přesto, že každá nebezpečná látka má svá specifika, existují základní obecné doporučené postupy jak se zachovat při různých událostech s únikem nebezpečných látek.  Kromě těchto pokynů je třeba pečlivě sledovat rozhlas, televizi, dbát pokynů odpovědných orgánů nebo zasahujících složek, kde se dozvíme upřesňující instrukce.

Obecně doporučený postup ochrany při mimořádných událostech spojených s únikem nebezpečných látek

1. Zachovejte klid a chladnou hlavu.
2. Nacházíte-li se v bezprostřední blízkosti úniku nebezpečné látky uvnitř objektu (např. na zimním stadionu, v plaveckém bazénu), pokuste se co nejdéle zadržet dech a neprodleně opusťte budovu (podle únikového značení a pokynů pracovníků zařízení); jste-li na otevřeném prostranství (např. na ulici) a ohrožuje vás únik nebezpečné látky z venkovního prostředí (z havarované železniční nebo automobilové cisterny, z nedaleké chemické továrny), vyhledejte rychle nejbližší vhodnou budovu.

3. Ihned si chraňte dýchací cesty - přiložte si na nos a ústa kapesník, šátek, tričko apod. (pokud máte možnost, navlhčete látku vodou, limonádou, džusem).

4. Pomozte také osobám se sníženou pohyblivostí, dětem.

5. Pokud nebyli vyrozuměni záchranáři, z bezpečného (vzdáleného) místa volejte tísňovou linku 150 nebo 112.

6. V případě potřeby poskytněte první pomoc (viz dále)

7. Jestliže jste vyhledali nejbližší vhodnou budovu, přemístěte se do vyšších pater budovy, pokud možno na stranu odvrácenou od místa úniku (NE do sklepa - většina plynů se drží při zemi).

8. Zavřete okna, vypněte klimatizaci a utěsněte veškeré otvory, kterými by mohla nebezpečná látka pronikat dovnitř (okna, dveře, klíčové dírky).

9. Zapněte rozhlas či televizi, případně internet, abyste se dozvěděli aktuální informace.

10. Budete-li vyzváni, připravte si evakuační zavazadlo.

11. Připravte si (pro případ pronikání nebezpečné látky do místnosti netěsnostmi) prostředky improvizované ochrany.

Existuje několik základních rad, jak postupovat a poskytovat první pomoc při zasažení nebezpečnými látkami
1. Postiženého dopravte na čistý vzduch
2. Zasažené oči vymyjte proudem vlažné vody
3. Odstraňte potřísněný oděv
4. Zasažené místo důkladně omývejte vodou
5. Udržujte postiženého v klidu a teple
6. Při potížích volejte tísňovou linku 155

Prostředky improvizované ochrany

Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné si chránit jak dýchací cesty, oči, tak celý povrch těla.

Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad:
• celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté
• všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit
• k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách

Ochrana dýchacích cest, obličeje a očí

Ochraně obličeje a očí je třeba věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost se proto musí věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest.

 Nejvhodnějším způsobem ochrany dýchacích cest je:
• překrytí úst a nosu složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, namočeným ve vodě a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou (viz obrázek)
• ke výšení ochranných účinků proti nežádoucímu působení chloru a oxidu siři¬čitého (SO2) a látek obecně kyselé povahy je možné doporučit postup:
- tkanina, nejlépe froté, se ponoří do roztoku zažívací sody, který se připraví rozmícháním lžíce této látky v půl litru vlažné pitné vody
- tkanina se mírně vyždímá a nejméně na dvakrát přeložená se přidržuje nebo šátkem připevní přes dýchací cesty

• ke výšení ochranných účinků proti nežádoucímu působení amoniaku a látek obecně zásadité povahy je možné doporučit postup:
- tkanina, nejlépe froté, se ponoří do roztoku kyseliny citronové nebo vinné, případně do šťávy z citronu, pomeranče nebo zředěného octa
- tkanina se mírně vyždímá a nejméně na dvakrát přeložená se přidržuje nebo šátkem připevní přes dýchací cesty

 K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých se přelepí větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že takové brýle nejsou k dispozici, oči jednoduchým způsobem chráníme přetažením průhledného igelitového sáčku přes horní polovinu hlavy a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí (POZOR, lem igelitového sáčku musí zůstat nad kořenem nosu; hrozilo by udušení).

Ochrana hlavy

K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, kukly, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty. Při jejich nasazování dbáme na to, aby vlasy byly úplně zakryty, totéž platí i u čela, krku a uší.

Ochrana povrchu těla

Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev zvyšuje celkovou účinnost ochrany.
K ochraně povrchu těla jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:
• dlouhé zimní kabáty
• bundy
• kalhoty
• kombinézy
• šusťákové sportovní soupravy
Použité ochranné oděvy se dostatečně utěsní u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který se omotá přes zvednutý límec. Bundu se utěsní v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je žádoucí přelepit lepící páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště, které se utěsní pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispozici, je možné ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme se do ní.

Ochrana rukou a nohou

Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí.
Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, se převáží u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, je zapotřebí zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod. Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami.
Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. Ochrana nohou se zabezpečí tak, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje se převáží provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty, ovine se nechráněné místo holé pokožky kusem látky, šátkem apod. Při použití nízkých bot lze provizorně zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.

Co učinit po návratu ze zamořeného prostředí?

• odložit na chodbě, případně v předsíni, veškerý svrchní oděv včetně všech ochranných prostředků, které byly použity
• vše se uloží do igelitového pytle a důkladně zaváže
• jestliže je to možné, pečlivě se osprchujeme, utřeme do sucha a oblékneme na sebe čistý oděv
• nezapomenout vyčistit si uši, nos a provést výplach očí

Všechny uvedené zásady a pravidla mohou pomoci zorientovat se při mimořádných událostech. Jejich dodržováním každý přispěje nejen k ochraně zdraví svého, ale i svých nejbližších. Nikdy nesmíme podcenit nebezpečí, které přináší současný stupeň používání chemických látek, bez nichž si však již vůbec život kolem nás nedovedeme představit.


úvodní foto: Mrak nitrózních plynů nad chemičkou Synthesia. Zdroj: www.rozhlas.cz Foto: Jaroslav Kubínek