Zázvor – do kuchyně i do lékarničky

Zázvor lékařský (Zingiber officinale)  patří mezi nejstarší koření světa. Jeho původ je však nejistý. Pravděpodobně pochází z Indie, protože právě v Indii je nejvíce biologických druhů. Zasazené rostliny zázvoru byly převáženy na lodích z Indického oceánu a Jižního Čínského moře od 5 století našeho letopočtu a rychle se rozšířily do dalších zemí. V 16. století se rostliny zázvoru dostaly do Afriky a do Karibiku, kde se nyní také pěstují.
 
Evropa zázvor poznala ve středověku a okamžitě se stal velmi populárním. Dnes se zázvor pěstuje převážně v tropických oblastech. Jeho nejužívanější částí je rozvětvený, dužnatý oddenek, který slouží jako levné, všeobecně rozšířené koření. Oblíben je i v lidovém léčitelství.
Podíváme-li se na zázvor, spatříme rostlinu vysokou zhruba metr a půl. Má žluté květy, ale rostlina je známá především díky svým oddenkům.
Zevnějškem nenápadný kořen v sobě skrývá skutečnou pokladnici obsažených látek. Najdeme v něm široké spektrum éterických olejů i ostře chutnající směs pryskyřic, jejíž hlavní složkou je zázvorový olej. Oleje a pryskyřice, dávají zázvoru jemnou a příjemně aromatickou vůni. Je prokázáno, že zázvor je velmi dobrým zdrojem zejména draslíku, hořčíku, mědi, manganu a vitamínu B6. Další z mnoha látek prospěšných našemu zdraví je gingerol -  aktivní složka zázvoru, která předurčuje chuťové vlastnosti zejména čerstvého zázvoru, ale má také terapeutické účinky při různých zdravotních potížích. Chemickým složením se řadí mezi organické sloučeniny (fenoly, ketony a alkoholy) a nejbližší složení mají kapsaicin či piperin, což jsou látky dodávající pikantnost chilli, resp. pepři. Běžně má gingerol podobu žlutého oleje.
Mezi léčivé účinky gingerolu patří zmírnění nevolností různého druhu, např. při cestování, v těhotenství či při migréně. Gingerol se pro své působení na tělesnou teplotu používá k navození hypotermie u potkanů (tzv. hibernace). Gingerol je rovněž podroben vědeckému zkoumání s ohledem na pozitivní ovlivnění nádorových onemocnění (např. rakovina střeva, prsní tkáně, vaječníků nebo slinivky břišní). [1]
Účinky zázvoru se oceňují zejména při trávicích potížích, při nepříjemných pocitech v žaludku, jako je nadýmání a plynatost. Omezuje příznaky nevolnosti a závratí. Vykazuje protizánětlivé účinky, a doporučuje se např. při revmatoidní artritidě. Při nachlazení pomáhá především díky hřejivému pocitu, který podporuje  pocení. Přijdete-li domů zmrzlí a se zimnicí, ponořte si nohy do horké lázně s přídavkem zázvorové šťávy. Nohy nahřejte a rychle se zabalte do teplé deky.
Zázvor také mírně stimuluje srdeční činnost, mírně snížuje hladinu cholesterolu a krevní tlak. Pomáhá při nevolnostech způsobených chemoterapii a v  neposlední řadě zázvor působí jako afrodisiakum. Zázvor obsahuje několik rozličných sloučenin, které pomáhají ulevit při astmatických potížích. Např. alfa-pinen uvolňuje hlen v dýchacích cestách. Má také schopnost snižovat srážlivost krve, a proto každý, kdo užívá léky na ředění krve by se měl nejprve poradit s lékařem. Těhotné ženy  by se měly velkých  pravidelných dávek vyvarovat.
Koupit ho můžete i sušený a mletý, ovšem nejaromatičtější je čerstvý. Vybírejte spíše menší a světlejší okrajové oddenky, jsou šťavnatější a jemnější . Čerstvý "kořen" zázvoru (zelený zázvor) má vůni připomínající citrón a příjemně pálivé aroma. Mladý zázvor je ve vůni jemný a v chuti mírný, takže může být i restován stejně jako ostatní zelenina. Starší oddenky jsou vláknité, dřevnatí a ostřeji čpí. Kořen zázvoru se také suší, ale chuť sušeného zázvoru je zcela odlišná od čerstvého a proto je v receptech převážně nezaměňujeme. Asijská kuchyně ho vůbec nepřipouští jako případnou náhradu za čerstvý oddenek.
Sušený a drcený zázvor používáme jako koření při zavařování a je významnou součástí různých asijských směsí koření, jako je například kari. Kořen zázvoru obvykle zbavujeme slupky. Jeho poměrně tenká slupka jde snadno odstranit oškrabáním, ořezáním ostrým nožem nebo nožem na zeleninu. Pak obvykle kořen krájíme na kolečka, strouháme a nebo nadrobno nasekáme.
Když chceme použít zázvor čistě jen k aromatizování pokrmu a tak jej před přidáním do pokrmu rozmáčkneme plochou stranou nože nebo kleštičkami.
Z oddenků je připravován zázvorový olej a esence, vaří se marmelády, džemy a čatni. Pro svoji ostrou chuť se často kombinuje s ovocem jako jsou jablka, hrušky, ananasem aj. Jestliže koupíme skutečně čerstvý zázvor, můžeme ho dobře udržet nezměněný v chladnu po dobu až dvou týdnů, když ho uložíme na suché místě a stranou prudkého světla, nejlépe zabalený do alobalu. Kořen zázvoru může být také zmrazen, pak ho jen nakrájíme a ještě nerozmrazený hodíme na pánev či do horkého pokrmu, který připravujeme. Kandovaný zázvor se dá skladovat neomezeně. Mletý zázvor se uchovává v tmavých, dobře uzavřených nádobách. [2]

Dávkování:
a)dospělí
Obecně by neměla denní dávka čerstvého zázvoru překročit 4 gramy (při dávce 5 gramů jsou popisovány některé nežádoucí účinky jako nevolnost, průjem a srdeční poruchy).
Při nevolnostech denně 2 – 4 gramy čerstvého oddenku (0,25 – 1 gram sušeného zázvoru), záleží na intenzitě potíží.
V těhotenství 4krát denně 250 mg (kapsle).
Zázvorový čaj porcovaný lze připravit několikrát denně (2 – 3krát), do odvaru z čerstvého zázvoru je doporučeno množství do 4 gramů na litr čaje (dle individuální snášenlivosti).
b)děti
Do dvou let není vhodné zázvor užívat.
U dětí starších dvou let odpovídají dávky zázvoru přibližně třetině dávkování u dospělých (s ohledem na hmotnost).
Zázvor je velmi bezpečný jako potravinový doplněk tak i jako čaj popřípadě limonáda, z tohoto důvodu nemá žádné vedlejší účinky, jen ve vzácných případech může příležitostně vyvolat poruchy trávení.

Zázvor je též bohatě  zastoupen i v kosmetických produktech, včetně parfémů. Zázvor obsahují zejména sprchové gely, koupelové oleje či šampony na vlasy, u kterých jsou vítány dezinfekční účinky i prokrvení pokožky. Ze stejného důvodu je poměrně často zázvor příměsí v čisticích krémech. Zázvor se objevuje ve složení také u krémů na ruce, masek na krk, dekolt a obličej.
Pravidelně po extraktech zázvoru sahají tvůrci parfémů. Zázvor najdeme prakticky u všech vyhlášených luxusních značek, a to buď v tzv. hlavě či srdci parfému. Zázvor je tedy to, co u mnoha parfémů ucítíte ihned po aplikaci, popř. vás vůně zázvoru provází i v následujících dvou až třech hodinách. Aromatického efektu využívají kromě parfémů i další výrobky se zázvorem, jako jsou například vonné svíce.
Nejčastěji se však zázvor používá do čaje.  Horký čaj se zázvorem, kapkou citronu a trochou medu je velice příjemná záležitost při počínajících známkách nachlazení nebo chřipky. Zázvorový čaj zahání také  bolest ledvin a aktivuje cévní systém.

Čaj z čerstvého zázvoru připravíme tak, že 1 až 3 čajové lžičky nastrouhaného zázvoru (max. 4 gramy zázvoru nakrájeného na plátky) přelijeme litrem vroucí vody. Po dobu 5 minut necháme zázvor vylouhovat a poté jej z čaje odstraníme, vylouhované kousky zázvoru nejsou určeny k požívání.
Do zázvorového čaje je dobré po zchladnutí cca na 60 stupňů přidat šťávu z citronu a med (zejména při nemocech z nachlazení).
Tip: Pokud dáváte přednost kořeněným chutím, můžete spolu se zázvorem povařit skořici a hřebíček, tím získáte výraznější nápoj [3]


[1] Jarmila  Tepliková, Michael Teplík : Zázvor v kuchyni, vydavatelství Vyšehrad, rok vydaní 2004
                                                                 Počet stran 144, ISBN : 80-7021-778-2

[2] Aurelie Dugasová, Dionýz Dugas  : Babiččiny bylinky, vydavatelství Cesty, rok vydání 2002
                                                                Počet stran 213, ISBN: 80-7181-696-5

[3] http://zazvor.com/