Podzimní emoce, nemoce a jídlo

Letošní podzim je malebný. Včera to v lese hrálo všemi barvami. Nádherné žluté a červené listy kontrastovaly s tmavě zelenými jehličnany a blankytnou oblohou. A jak se tam dýchalo! Každé roční období má své kouzlo. Podzim je ale také  obdobím, kdy míváme špatnou náladu, pociťujeme smutek a jsme unavení. Špatná nálada hned při vstávání se může objevit bez zjevného důvodu a trpí jí každý třetí člověk. 
Ztrátou energie tak dojde k bujení volných radikálů, které se jindy uvolňují jen při stresu, nebo vlivem špatných stravovacích návyků. Ty pak urychlují stárnutí, ničí buňky zevnitř a zároveň otvírají cestu nemocem. Hlavní roli v tomto procesu hrají neurotransmitery, látky vznikající v nervové soustavě, které přenášejí vzruchy z jedné mozkové buňky do druhé. Ty mají zásadní vliv na to, jak se cítíme i jak se vyspíme. Jejich aktivita se dá ovlivnit například léky proti depresím, které se postarají o lepší náladu. Existuje však možnost těmto nepříjemnostem předejít správnou stravou.  Co tedy  jíst  abyste se cítili pořád dobře?
Jedním z nejlepších léků proti depresi jsou sacharidy, bohužel. Právě díky tomu je někdy tak těžké si je odepřít  třeba při dietě. Vůbec nejrychlejší antidepresivní účinek pocítíte po medu a cukru a již zmíněné čokoládě.  "Naordinovat" si můžete i těstoviny, pečivo, brambory, fazole a obilniny Nejde ovšem zdaleka jen o sacharidy. Pokud si chcete vylepšit náladu, sáhněte po špenátu. Kyselina listová také působí jako antidepresivum. Spojení mezi vyšším příjmem kyseliny listové a nižším výskytem syndromů deprese byl prokázán u populace na celém světě.
Výzkum také  prokázal, že lidé s depresí mají často nedostatek mastných kyselin známých pod označením EPA. Proto je také žádoucí přidat do jídelníčku  ryby – tuňáka, lososa, kapra či sardinky v konzervě. Zajistíme tak tělu přísun omega-3 mastných kyselin. Ze studie vyplynulo, že lidem, kteří denně užívali pouhý jeden gram rybího tuku, se o 50 % ulevilo od symptomů, jako je úzkost, poruchy spánku, nevysvětlitelné pocity smutku, sebevražedné myšlenky nebo nezájem o sex. Obdobné látky najdeme i ve vlašských ořeších nebo lněném semínku.
Depresí častěji trpí lidé, kteří mají ve své stravě málo selenu, který se vykytuje právě v nich. Selen potlačuje negativní vliv  oxidantů, které oslabují i mozkovou činnost a zvlášť u starších lidí vedou k rozvoji deprese. Odborníci tvrdí, že stačí asi 10 para ořechů na týden. Selen také obsahuje např. máslo, vnitřnosti a ryby.
Ve stravě najdeme také prevenci proti chorobám centrálního nervového systému, poruchám nálad a dokonce proti rozvoji demence . Řešení se jmenuje vitamín B12 – kobalamin. Ten je obsažen především v masem – játra, drůbež, ryby a mléčné výrobky. Na podzim je také vhodné zařadit do jídelníčku pivovarské kvasnice i v podobě starého známého Pangaminu.
Lidé, kteří pravidelně konzumují česnek, trpí méně výkyvy nálad. A mimo jiné je také nepostihuje tak často neklid. Pokud ho  zapijete mlékem, uděláte jedině dobře nejen  kvůli omezení zápachu. Mléko a mléčné výrobky obsahují vápník, který rovněž v mozku spouští příznivé chemické reakce proti smutku.
Pokud se stravujete více méně zdravě, nějaká ta sladkost vám může na podzim jen prospět. Takový dortík je rozhodně lepší než polykat tablety antidepresiv.
Také dobrá čokoláda má mnoho dobrých vlastností, hlavně ta hořká. Ceněna je pro vysoký obsah flavonoidů, tedy látek, které působí jako antioxidanty, ve 100 g je jich až 53 mg. Dále obsahuje kofein a theobromin, tedy látky zvyšující postřeh a schopnost soustředit se.Čokoláda uvolňuje v těle hormony štěstí, takže zlepšuje náladu a obsahuje také několik důležitých minerálů – fluor, který zpevňuje zuby, draslík, který působí proti stresu, a hořčík, který příznivě působí na funkce mozku, zabraňuje krevním sraženinám a trombózám a podporuje dobré dýchání.
V podzimním menu bychom vždy měli také dbát na maximální využití sezónních potravin – ze zeleniny a ovoce je to mrkev, dýně, zelí, jablka, švestky, cibule a česnek. Kysané zelí je skvělým podzimním zdrojem vitamínů a funguje také jako prevence proti chřipce. Další velice zdravou a chutnou surovinou je dýně. Podle moderních výzkumů obsahuje provitamin A, vitamin C, B, bílkoviny, sacharidy, vlákninu, vápník, hořčík a železo. V semínkách nalezneme velmi prospěšný zinek - nezbytný minerál pro naše tělo - a také velmi kvalitní, dobře stravitelný polysacharid, který blahodárně působí právě na slezinu a slinivku břišní, a je tedy vhodný i pro diabetiky. Dužina dýně má zcela neutrální chuť, obstojí tak při přípravě všelijakých receptů. Třeba s česnekem, nebo pečená s kořením. Proměníte ji také v hladkou krémovou polévku nebo náplň do koláče či ji použijete na omáčku k těstovinám. A jak z ní  připravit chutnou a zdravou polévku? Její příprava k vaření spočívá jenom v omytí, rozkrojení a vyčištění od dužniny. Měkkou část dýně společně s peckami nejlépe odstraníme obkroužením dřeně polévkovou lžící a pak ji též za pomocí tohoto nástroje vydlabeme. Dýni nakrájíme na menší kousky. Ty dáme vařit do vody s troškou koření. Polévku solíme minimálně. Vody dáme v takovém množství, aby byla zelenina ponořena a případně doléváme vždy tolik, kolik se odpaří. Od varu bude vše uvařeno do měkka asi za 15 minut. Po uvaření polévku trochu ochladíme, rozmixujeme v hladký krém a ihned podáváme. Možné je posypat dýňovými či sezamovými semínky. Na talíři je vhodné polévku ještě lehce zakápnout olivovým či sezamovým olejem.