Ohlédnutí za zářím I.
Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani vy. Takhle nějak to zpívá Karel Gott v jedné ze svých písniček a má bohužel pravdu. Taky vám to přijde často neskutečné a nespravedlivé, že ty chvíle jsou ty tam, jak se zpívá zase jinde? A že se všechno jaksi zrychluje? Budiž nám útěchou, že ve Zvonkohře žádný čas, i ten seberychleji plynoucí, nepromarníme.
Děje se toho tolik, že o tom nestíhám psát, což sebekriticky doznávám. Kdyby mi snad chtěl někdo občas poslat malý tiskový příspěveček do této rubriky, nejsem proti :-))) Například, fotogalerie je už takovým společným dílem, na kterém se podílí autorsky řada z vás, kteří rádi fotografujete. V psaní ještě pokulháváme, :-((( nicméně věřím, že to taky brzy rozjedeme ve větším počtu...:-))) Vraťme se ale k září, které je definitivně za námi a udělalo tečku za létem. Zde je malé připomenutí našich akcí, které proběhly zejména v jeho poslední dekádě.
Knihovna s Helenou na velké téma: Vždycky jsem to já (22. 9. 2015)
Schizofrenici určitě nejsme, a přesto můžeme být 4 v 1. Každý jsme tak trochu sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik. Tenhle mix předurčuje náš temperament. A podle toho kolik čeho v sobě máme, jsme více či méně labilní nebo stabilní, více či méně extroverti nebo introverti. Každý máme dvě roviny – emocionální a rozumovou. Abychom se víc poznali, dali jsme si testík. Jeho výsledek odhalíme až v říjnu. Pro tentokrát jsme skončili relaxací na karnevalu v Riu při divoké sambě. Soudím, že to byla první relaxace tohoto typu na světě a rozhodně měla něco do sebe...:-)) Jen nevím, jak si s ní poradili přítomní chlapi, ale myslím, že docela dobře, určitě moc netancovali, spíš pozorovali - ona taková představa ohnivé Brazilky vlnící se při sambě není vůbec špatná :-)) A občas si zablbnout je taky prima.
Panoráma Bowling – reminiscence na letní Prahu a všechny zvony světa (24. 9. 2015)
Setkání s fotkami se povedlo. Hlavní aktérkou ovšem byla Miluška, slavící kulaté narozeniny. Napadá mě celá řada oslavných přívlastků, které by na ni seděly, ale vím, že ona, ve své skromnosti, by o ně moc nestála. Takže to shrnu do několika vět. Je to krásná, laskavá, šarmantní a aktivní ženská, kterou všichni máme rádi a obdivujeme. Onehdy jsme spolu dobíhaly trolejbus a já jí nestačila, ačkoli patřím do věkově nižší generace. Když jsem s ní hrála petanque, byla jsem pokaždé unavená dřív a víc, a to prosím, pár mých předchůdců odpadlo ještě přede mnou. To nemluvím o jejím zpěvu, tancování, plavání, turistice a úspěšné medailové účasti na seniorské olympiádě, a také o letošní nominaci na Seniora roku... Takže ještě jednou přejeme hodně štěstí, zdraví, energie...a přidáváme fotku, koukněte na tu jiskru :-))
Slavnostní tréning petanque – Šanov 26. 9. 2015
Tenhle tréning byl několikátý v pořadí, ale zároveň poslední před velkým finále, jímž měla být naše účast na turnaji v rámci seniorských sportovních her v Praze, které se měly konat již za čtyři dny. Tvořila se družstva, ladila strategie i forma. Předstartovní napětí by se dalo krájet...
A to nás ještě čekal krvavý superúplněk Měsíce. Naše Země se octla přesně mezi Sluncem a Měsícem právě na svátek sv. Václava. Je-li v tom nějaká smybolika, nevíme jistě, ale nechme se překvapit. Opakování bude až v roce 2033. :-)))
Autor: Dana Marková