Skvělá šedesátá s písmeny AB a Petrem Kašparem

Tak tohle byla opravdová hudební delikatesa. Petr Kašpar nás vrátil zpět v čase do šedesátek a sedmdesátek minulého století a k prvním dvěma písmenům abecedy vybral ty nejlepší lahůdky.

Britskou skupinu The Animals - většina z nás si pamatuje jejich hit Dům u vycházejícího slunce. Pro mě osobně byla objevem písnička Zaklínám tě, kterou zpíval frontman skupiny Alan Price. Později sice skupinu opustil, ale tenhle nádherný song na pomezí beatu a džezu mu už navždy zůstane připsaný.

Pod písmenem B nemůže chybět legenda zvaná Beatles. Čtyři kluci z Liwerpoolu, kteří začali zpívat nejdřív o lásce a v roce 1962 jim vyšla první deska, aby pak v následujících ani ne deseti letech vydali dalších dvanáct alb, natočili kultovní filmy, zásadním způsobem ovlivnili hudební scénu, generaci svých vrstevníků i následovníků, aby se z původně ušatých mladíčků přeměnili nejdřív na ikony, pod jejichž pódiem budou holky omdlívat, potom na dlouhovlasé „máničky,“ a posléze se stali váženými nositeli Řádu britského impéria, který obdrželi přímo z rukou britské královny. Zaslouženě, neboť k britskému království se díky jejich existenci upínala pozornost světové veřejnosti každou chvíli.  Beatles byli bez nadsázky jedním z charakteristických fenoménů šesedátých let minulého století. Dlužno říct, že jejich vývoj se neomezil pouze na vzhled, image a módu, spolu s jejich názory se postupně měnila i jejich hudba, která se posunula nejdřív od bigbeatu k rockové opeře a následovaly složitější formy a styly, často žánrově se překrývající hudební experimenty. Snad největším mixem bylo tzv. bílé dvojalbum, které vydali v roce 1968. V uvolněné atmosféře tehdejšího Československa, se dostávaly informace o jejich hudebních počinech celkem snadno i k našim uším. Fanoušci po celém světě ovšem propadli totálnímu smutku, když se o rok později skupina definitivně rozpadla, jakkoli zprávy o jejich názorových rozdílech prosakovaly na veřejnost už dlouho před tím. Symbolickým odchodem ze scény byla jejich poslední deska Let it bee. Petr, nejenže zmapoval perfektně genezi skupiny a představil nám jednotlivě všech třináct vydaných titulů, tak jak vznikaly, tj. chronologicky, a z každého vybral minimálně jednu hudební ukázku, ale nechal kolovat i jejich obaly, čímž jme měli možnost porovnávat nejen hudební, ale i osobní proměny v čase. Při poslechu jednotlivých písniček jsem si uvědomila, že v době mého mládí mě oslovovaly celkem pochopitelně  největší rané „betlesácké“ hity o lásce, zatímco teď, „v dospělosti“ inklinuji spíš k těm náročnějším průnikům do jiných žánrů a stylů. Je vidět, že hudba Beatles je geniální a nadčasová, že pořád ovlivňuje a rezonuje – dnes už vlastně coby klasika, kterou mají do svého repertoáru zařazenou i mnohá velká hudební tělesa. Znovu jsem si připomněla krásnou písničku „Because,“ kterou zpívá J. Lennon. Kdysi pro mě byla příliš pomalá :-) Člověk musí zkrátka ke všemu dospět.

Náš výlet do minulosti jsme zakončili na pomyslné dovolené se skupinou Beach Boys, a jejich pohodovými písničkami. Připomněli jsme si tím,  že v reálu se kvapem blíží prázdniny a v představách jsme se určitě přenesli na diskotéku a vzpomněli si, jak jsme v mládí „trsali“ při všech těch známých písničkách, sháněli „elpíčka,“ a třeba i poslouchali rozhlasovou hitparádu vysílanou pod názvem „Houpačka.“ To byly časy :-)) Jo, a ještě musím zmínit španělskou skupinu Los Bravos, jejichž film "V zajetí melodie,"musel ve své době vidět každý správný teenager, a jejichž hit "Black is Black," patřil k mým osobně oblíbeným. :-))    

Hudební nářez „šmrncnutý“ malou kapkou nostalgie - to  byla ta správná kombinace. Petr nás ovšem okouzlil hned na samém začátku, a to úžasným tričkem z akce proti rakovině, s namalovanou kravatou a pak ještě přídavkem - tzv. limerickem, což je, podle Wikipedie, „hravý poetický útvar o pěti verších s rýmovou strukturou a-a-b-b-a,“ který v Petrově podání začínal: „Medvídek, ten malý moula,...“ a dál si to bohužel nepamatuju. :-))

A to je vše – snad jen dovětek, že pokračování našich hudebních setkání, tentokrát na téma „muzikály,“ je plánováno až na srpen, tj.původně avizované červencové setkání se nekoná.

P.S. Bohužel, na Hrádku se nefotilo, ale v  galerii máme náhradou  fotky z květnového a červnového koncertu Clarinet Society v Mušli  - od J. Mormana. 

Autor: Dana Marková