ePrivacy and GPDR Cookie Consent management by TermsFeed Privacy Policy and Consent Generator

Na to jste moc starý…

V časopise určeném pro zralé ženy jsem onehdy uviděla malý „vtipný“ článek s názvem: 10 věcí, které charakterizují stáří. Začetla jsem se a nemohla uvěřit vlastním očím. Věty typu „čím míň zubů vám zůstane, tím budete kousavější“ a „cokoliv vám dají najíst, vám způsobí pálení žáhy, zácpu nebo průjem“ mně na celý den parádně rozladily. Začala jsem pátrat a našla výraz, který takovéto chování definuje. Je to věková diskriminace, takzvaný ageismus.
Tento pojem se objevil asi před čtyřiceti lety v USA a od té doby o něm slýcháme z celého světa. Volně přeloženo jde o chování v situacích, kdy se s osobou, nebo se skupinou osob určitého věku zachází jiným způsobem, než s osobami ostatními jiného věku. Starší lidé jsou v těchto souvislostech často označováni jako senilní či rigidní, staromódní co se týče jejich zručností, nebo třeba morálky. Nejčastěji se projevuje diskriminací v zaměstnání, bydlení, ve službách, zesměšňováním v kreslených seriálech či vtipech.
Ze zmiňovaného výzkumu ageismu vyplývá, že až 82% z vybraného vzorku populace v České republice věku od 18 – 29 let se domnívá, že většina starých lidí se v současném světě nevyzná. Až 63 % z nich si také myslí, že staří lidé představují pro státní rozpočet příliš velkou zátěž. Na druhou stranu téměř 95 % z optaných vidí absolutní nespravedlnost v tom, když zaměstnavatel nechce zaměstnávat lidi nad 55 let. Vyplývá z toho, že lidé sice považují za diskriminační chování určování věkových bariér, na druhou stranu však berou starší generaci spíš jako zátěž, než jako ekonomickou pomoc.
Proč si vlastně veřejnost o starší generaci myslí, že je „zbytečná“ a nemůže státu nijak pomoct, když jsou to právě starší lidé, kteří mají nejvíce pracovních i životních zkušeností, jsou špičkovými experty a zároveň mají o tolik mírnější emoce, než třeba mladší jedinci? Navíc, to co „odděláváme my teď“ oni oddělávali před námi a podíleli se tak nejen na ekonomickém na vývoji.
Odpověď na tuto otázku může být prostá. Jedním z činitelů jsou média, která buď seniory zcela ignorují, nebo se o nich vyjadřuji pomocí nelichotivých obsahů. Podle analýzy pěti internetových a tří televizních médií se v roce 2004 podařilo prokázat, že v tištěných médiích převládají v souvislosti se seniory negativně laděná témata, jako jsou důchody (34 %) nebo témata s kriminálním podtextem (28 %). V televizi se nejvíc zobrazují příspěvky o seniorech a kriminalitě (38 %), tragediích (12 %). Přitom obsahy opisující úspěšné seniory či tématiku zdravotnictví a kultury byly naprosto okrajové (2 %).
Proto by se generace seniorů neměla nechat vytlačovat ze společnosti a naopak se aktivizovat, ukázat společnosti, že nepatří do „starého železa“. Každý můžeme začít už dnes, být aktivní, soběstačný a spokojný se svým věkem, zkušenostmi a emoční pohodou. Aktivně se podílejme na svém životě, vždyť každý je přece tak starý, jak se cítí. Držíme vám palce!

Ľubomíra Honíšková


[1] Analyzována byla citlivost na věkovou diskriminaci (ageismus), sběr dat uskutečnila společnost GfK Praha, s. r. o. formou dotazníkového šetření tváří v tvář na základě stratifikovaného adresného náhodného výběru (random adress), který odráží zastoupení české populace z hlediska věku, pohlaví a vzdělání respondentů. Celkem bylo dotázáno 1810 jedinců.

Další zdroje:
VIDOVIĆOVÁ, Lucia. Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008, 233 s. ISBN 978-80-210-4627-6.
Zdroj titulního obrázku: www.kolovitzmovers.com
Více informací můžete najít i na www.ageismus.cz.


PhDr. Jiří Hon,
03.02.2014