Helga Hošková slavila 90 let

Výstava obrazů paní Helgy Hoškové, která přežila holocaust.

Do Prahy na pozvání paní Helgy Hoškové jeli zástupci společnosti KreBul, o.p.s., která se tématem holocaustu zabývá, pořádá konference k Pochodu smrti, má otevřenou tematickou knihovničku, a také v prostorech na Zlaté stezce 145 v Prachaticích byla výstava obrázků z terezínského ghetta. Paní Helga Hošková, byla také před časem na konferenci ve Volarech k Pochodu smrti. Jak řekl Zdeněk Krejsa, ředitel společnosti KreBul Prachatice: „Bylo nám ctí potkat se a být při oslavě 90. let paní Helgy Hoškové 19. 9. 2019 v Jeruzalémské synagoze v Praze spojené s výstavou a vernisáží obrazů Helga Hošková „90“, kterou zajistila Židovská obec v Praze.“ V programu vedle četby básní, poslechu hudby, prohlídky obrazů, ukázky knih, bylo mnoho velkých gratulací paní Helze Hoškové. Do pamětní knihy tohoto dne zapsali všichni přítomní svá slova pro ženu, která „přežila“.

Helga Hošková-Weissová (* 10. listopadu 1929 Praha ) je česká akademická malířka, která se ve své tvorbě výrazně věnuje tématu holokaustu, který sama, jakožto terezínské dítě, na vlastní kůži zažila. Mimo jiné je autorkou kreseb z terezínského ghetta. Kromě České republiky vystavovala svá díla na četných výstavách v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Itálii a ve Spojených státech. Za svou celoživotní tvorbu byla v roce 1993 vyznamenána udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. V roce 2009 jí za její tvorbu byla udělena Medaile Josefa Hlávky a 28. října 2009 jí byla Václavem Klausem udělena Medaile Za zásluhy.
V deseti letech byla pro svůj židovský původ vyloučena ze školy a v roce 1941 společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde si vedla deník a kreslila dění kolem sebe a od července 1942 žila v dívčím domově L410. V roce 1944 byla společně s matkou deportována do koncentračního tábora Auschwitz a poté do Freibergu, kde pracovala v letecké továrně. V polovině dubna 1945 byla poslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde se dočkala osvobození americkou armádou 5. května.
V roce 1950 začala studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Emila Filly. Svá studia dokončila o pět let později v ateliéru Aloise Fišárka. Začátkem 60. let se začala vypořádávat s hrůzami druhé světové války a koncentračních táborů, které vyjádřila v díle „Kalvárie“. V roce 1965 odjela na studijní stipendium do Izraele a na jaře 1968 vystavila v pražské Španělské synagoze obrazy, které během své studijní cesty namalovala. Název expozice byl „Obrázky z putování po Svaté zemi“. V období po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 ji nebylo umožněno vystavovat svá díla a přestala na několik let tvořit. Po sametové revoluci v listopadu 1989 vystavovala v různých evropských zemích.
(zdroj: wikipedie)